Živnostenský rejstřík – osob, firem, obchodní rejstřík, jak získat výpis

Živnostenský rejstřík je veřejný rejstřík, který obsahuje informace o fyzických a právnických osobách provozujících podnikatelskou činnost. Hlavním účelem je zajistit transparentnost a právní jistotu v obchodním styku. Co přesně obsahuje živnostenský rejstřík osob a firem? Jak získat výpis z živnostenského rejstříku? A jaký je rozdíl mezi obchodím rejstříkem a živnostenským rejstříkem?

Pokud si někdo potřebuje zjistit informace o nějakém podnikateli nebo firmě – např. zda není v likvidaci, jakým disponuje druhem činnosti nebo jak dlouho na trhu již působí, stačí se podívat právě do živnostenského rejstříku. Zabere to přitom jen pár minut.

Živnostenský rejstřík osob a firem

Živnostenský rejstřík spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a provozovateli jsou obecní živnostenské úřady.

Do živnostenského rejstříku osob a firem se zapisují základní informace o všech podnikatelích působících na území České republiky, což stanovuje živnostenský zákon. Tedy každý, kdo má živnostenské oprávnění – firma nebo OSVČ, je v živnostenském rejstříku evidovaný. Co takový živnostenský rejstřík firem a osob obsahuje? 

Informace uvedené v živnostenském rejstříku:

• jméno, příjmení (případně název)
• identifikační číslo osoby
• adresa sídla
• předmět podnikání
• právní forma
• adresa provozovny
• doba platnosti živnostenského oprávnění
• informace o zástupcích (např. ředitelích, statutárních orgánech) aj. 

Tyto základní informace jsou veřejně dostupné. Jsou však i neveřejné informace v rejstříku, které jsou dostupné pouze např. správnímu orgánu. Jedná se o záznamy o pokutách v souvislosti s podnikáním, místo bydliště, rodné číslo fyzických osob apod.

Do neveřejné části může nahlédnout ten, kdo prokáže právní zájem, vede např. soudní spor s podnikatelem. Žádat o úplný výpis z živnostenského rejstříku může i zplnomocněná osoba, která disponuje písemnou plnou mocí.

Zapsané subjekty jsou povinny aktualizovat v rejstříku veškeré změny svých údajů, jako jsou změny ve vedení, adrese nebo jiných relevantních údajích. Nezapsání změn nebo nesplnění dalších povinností souvisejících s živnostenským rejstříkem firem může vést k sankcím a právním důsledkům pro dotčené subjekty.

V živnostenském rejstříku je tedy zaevidován celý průběh podnikání od vzniku po zánik živnostenského oprávnění, a to včetně přerušení živnosti.

Nahlížení do živnostenského rejstříku

Každý, kdo už ví, v čem podnikat, se musí nejdříve registrovat na živnostenském úřadě jako OSVČ. V České republice jsou 2 základní druhy živnosti – ohlašovací (ty se dále dělí na živnosti vázané, řemeslné a volné) a koncesované.

Úkolem živnostenského rejstříku je vedení přehledu údajů podnikajících osob a informací statistického a evidenčního charakteru. Do živnostenského rejstříku osob je možné nahlížet neboť je veřejným rejstříkem a informace v něm obsažené jsou přístupné veřejnosti.

Kdokoli může anonymně požádat o informace uložené v živnostenském rejstříku osob a firem a nahlédnout do nich. Nahlížet do živnostenského rejstříku je možné ovšem pouze do veřejné části, protože jsou i údaje, které jsou v živnostenském rejstříku neveřejné.

V dnešním době je většina informací z živnostenského rejstříku dostupná i online, např. skrze Portál živnostenského podnikání. 

Živnostenský rejstřík je důležitým nástrojem pro sledování živnostenských činností a poskytuje veřejnosti, obchodníkům a úřadům aktuální a ověřené informace o registrovaných živnostnících. Tyto údaje zůstávají ve veřejném registru po dobu 4 let od zániku živnostenského oprávnění.

Výpis z živnostenského rejstříku

Někteří si jistě pamatují na živnostenský list. Jedná se o papírový doklad o živnostenském oprávnění. Dnes se již tento list nevystavuje a pokud potřebujeme někde doložit živnost, postačí nám tzv. výpis z živnostenského rejstříku.

Podat žádost o výpis z živnostenského rejstříku může kdokoliv. Stačí o něj požádat na jakémkoliv živnostenském úřadě nebo také na kontaktním místě Czech POINT. K vydání výpisu je potřeba znát pouze základní identifikaci jako např. IČO subjektu nebo jen jméno. Čím více informací, tím lépe se konkrétní subjekt vyhledá.

Výpis z rejstříku slouží jako úřední doklad o tom, že nějaký subjekt má živnostenské oprávnění (nebo měl a nyní má ukončenou nebo přerušenou živnost). Zrušit živnostenské oprávnění lze na kterémkoliv živnostenském úřadě jakoukoliv formou: osobně, poštou, datovou schránkou či e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem. 

Výpis je buď částečný nebo úplný, a to v listinné nebo elektronické formě. Ani jeden z nich neobsahuje neveřejné informace o pokutách a rodná čísla. Elektronicky lze zaslat žádost na úřad i skrze elektronickou podatelnu konkrétního úřadu nebo přes datovou schránku.

Cena správního poplatku za vydání první strany výpisu na Czech POINUT je stanovena zákonem na max. 100 Kč, každá další strana max. 50 Kč.

Obchodní rejstřík nebo živnostenský rejstřík

Obchodní rejstřík je též veřejným seznamem obchodních společností a fyzických osob. K základním informacím jako je název/jméno a bydliště, sídlo subjektu, předmět činnosti podnikání, identifikační číslo osoby, právní forma atd. se do obchodního rejstříku zapisuje také:

1. výše základního kapitálu společnosti 
2. výše vkladu společníka
3. údaj o pozastavení funkce člena orgánu
4. o jaký typ družstva se jedná
5. údaj o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace aj. 

Mohlo by se na první pohled zdát, že se jedná o stejný zápis, jako je v živnostenském rejstříku. Stejné však určitě nejsou. Čím se tedy liší?

Oba rejstříky se také liší tím, kdo je spravuje. Zatímco živnostenský rejstřík spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, obchodní rejstřík je pod správou Ministerstva spravedlnosti ČR. 

Stejně jako lze nahlížet do živnostenského rejstříku, lze nahlížet i do obchodního rejstříku online. V případě potřeby oficiálního vytištěného výpisu z obchodního rejstříku je potřeba zajít na rejstříkový soud nebo na pobočku Czech Pointu.

Kromě základních informací lze v obchodním rejstříku najít případně údaje o insolvenci a exekuci či likvidaci. Všechny tyto údaje jsou veřejně dostupné, na rozdíl od informací poskytovaných z živnostenského rejstříku firem a osob.

Zatímco v živnostenském rejstříku je registrován automaticky každý, kdo vlastní nebo vlastnil živnostenské oprávnění, v obchodním rejstříku jsou základní informace o podnikatelských subjektech, které o to musí samy požádat. 

Za zápis do veřejného rejstříku může být požadován poplatek. Pokud zápis provádí rejstříkový soud, činí poplatek 12 000 Kč. Pokud však zápis provádí notář, je poplatek nižší – 8 000 Kč. Za změnu nebo doplnění zápisu se hradí 2 000 Kč, pokud změnu provádí rejstříkový soud. Pokud však změnu provádí notář, je poplatek nižší – 1 000 Kč.

Obchodní rejstřík – kdo má povinnost zápisu

V obchodním rejstříku nejsou všichni, kdo jsou v živnostenském rejstříku. Povinnost mít zápis v obchodním rejstříku mají jen někteří podnikatelé a o zápis si musí sami požádat:

1. obchodní společnosti a družstva (např. právnické osoby jako společnost s ručením omezeným, akciové společnosti, veřejné obchodní společnosti)
2. některé fyzické osoby, které o to požádaly
3. zahraniční osoba podnikající na území ČR
4. vybrané osoby, které k zápisu do obchodního rejstříku váže zvláštní předpis a další dle zákona č. 304/2013 Sb. v části Obchodní rejstřík.

Jak již bylo zmíněno – OSVČ je v živnostenském rejstříku zapsána automaticky. O zápis do obchodního rejstříku se musí požádat. Pokud OSVČ přesáhne stanovenou hranici příjmů (pokud příjem za dvě účetní období přesáhne po odečtení DPH 120 milionů Kč), má povinnost se do obchodního rejstříku registrovat.

Se zápisem do obchodního rejstříku vzniká povinnost vést účetnictví (běžným OSVČ postačí jednodušší daňová evidence), vystavovat účetní doklady nebo zveřejňovat účetní závěrky do sbírky listin.

Jaké informace jsou v živnostenském rejstříku neveřejné?

Zatímco veřejná část živnostenského rejstříku poskytuje základní informace jako jméno, IČO, sídlo a předmět podnikání, neveřejná část uchovává citlivější údaje.

Mezi neveřejné informace v živnostenském rejstříku patří rodná čísla podnikatelů, jejich místa trvalého pobytu a adresy bydliště. Dále sem spadají údaje o uložených pokutách a informace o zahraničních osobách podnikajících na území ČR. Tyto údaje jsou chráněny před zveřejněním a slouží především pro interní potřeby živnostenských úřadů a dalších oprávněných orgánů.

Přístup k neveřejným údajům je možný pouze v případě prokázání právního zájmu. V takovém případě lze na žádost vydat úřední opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu z neveřejné části rejstříku. Toto opatření zajišťuje ochranu osobních údajů podnikatelů a zároveň umožňuje oprávněným subjektům získat potřebné informace.

Jaké jsou kroky k opravě nesrovnalostí v živnostenském rejstříku?

Pokud člověk zjistí nesrovnalosti v údajích vedených v živnostenském rejstříku, je třeba je upřesnit či aktualizovat. Zde je podrobný postup, jak postupovat při zjištění a nápravě nesrovnalostí:

Identifikace nesrovnalosti: Nejdůležitější je pravidelná kontrola údajů v živnostenském rejstříku. To lze udělat online na stránkách www.rzp.cz nebo požádáním o výpis z živnostenského rejstříku na jakémkoliv živnostenském úřadě či kontaktním místě Czech POINT.

• Oznámení změny: Podle zákona je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o živnostenské oprávnění. Toto oznámení musí být provedeno do 15 dnů ode dne vzniku změny.

• Vyplnění formuláře: Pro oznámení změny je nutné vyplnit Jednotný registrační formulář (JRF). Tento formulář je dostupný online na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu nebo v tištěné podobě na živnostenských úřadech.

• Shromáždění potřebných dokladů: K formuláři je třeba přiložit příslušné doklady prokazující změnu. Může jít například o občanský průkaz, doklady k doložení odborné či zvláštní způsobilosti (pro řemeslnou, vázanou a koncesovanou živnost) či doklady o změně sídla nebo provozovny.

• Podání na živnostenském úřadě: Vyplněný formulář s přiloženými doklady je třeba podat na příslušném živnostenském úřadě. Podání lze učinit osobně na živnostenském úřadě, poštou nebo elektronicky přes datovou schránku nebo e-mailem s elektronickým podpisem.

• Zpracování změny úřadem: Živnostenský úřad zpracuje podání neprodleně. Pokud podání nemá vady, provede zápis nejpozději do 5 pracovních dnů od doručení oznámení.

• Úhrada správního poplatku: Za provedení změny může být vyměřen správní poplatek. Výše poplatku se liší podle typu změny, nicméně obecně se pohybuje v řádu stokorun. Poplatek se vybírá jen jednou, i když se změna vztahuje k více živnostem.

• Ověření provedení změny: Po uplynutí lhůty pro zpracování je vhodné ověřit, zda byla změna provedena. To lze udělat opět online nebo požádáním o nový výpis z živnostenského rejstříku.

Je důležité poznamenat, že pokud se jedná o změnu údajů, které jsou již zapsány v obchodním rejstříku (např. změna sídla společnosti), není nutné je ohlašovat živnostenskému úřadu. Tyto změny jsou automaticky přenášeny do Registru živnostenského podnikání.

V případě nejasností nebo složitějších změn je vždy vhodné kontaktovat přímo pracovníky živnostenského úřadu, kteří mohou poskytnout individuální konzultaci a pomoc s aktualizací údajů.

Jaké jsou nejčastější chyby při registraci?

Podnikatelé při registraci do živnostenského rejstříku často dělají chyby, které mohou vést k administrativním komplikacím nebo finančním sankcím. Mezi nejčastější chyby patří:

1. Chyby při podání žádosti o registraci

• Nesprávné nebo neúplné údaje: Podnikatelé často zapomenou uvést všechny povinné informace, jako je přesná adresa sídla nebo místo podnikání, což může vést k zamítnutí žádosti.
• Špatný výběr předmětu podnikání: Někteří podnikatelé nesprávně určí obor činnosti, což může mít vliv na požadovanou odbornou způsobilost.
• Nesprávný výběr právní formy podnikání: Například volba mezi OSVČ a společností s ručením omezeným (s.r.o.) může být provedena bez zvážení daňových a právních důsledků.

2. Administrativní nedostatky

• Neuhrazení správního poplatku: Poplatek za zápis činí 1 000 Kč (800 Kč při elektronickém podání), nicméně někteří podnikatelé jej zapomenou uhradit nebo zaplatí nesprávnou částku.
• Nepodání přihlášky do paušálního režimu včas: Pokud chce podnikatel využít paušální daň, musí přihlášku podat nejpozději v den zahájení činnosti.
• Chybné nastavení platebních příkazů: Například platby na sociální a zdravotní pojištění musí být zasílány s příslušnými variabilními symboly, jinak mohou být platby nesprávně zaúčtovány.

3. Neoznámení změn

• Neoznámení změny údajů živnostenskému úřadu: Podnikatelé mají povinnost oznámit změny (např. změnu adresy sídla) do 15 dnů od jejich vzniku. Opomenutí může vést k pokutám.
• Neoznámení vedlejší činnosti: Pokud je živnost provozována jako vedlejší činnost, je nutné to oznámit, jinak je automaticky považována za hlavní činnost, což má dopad na výši odvodů.

Vyvarování se těchto chyb pomůže zajistit hladký průběh registrace i následného podnikání bez zbytečných komplikací a sankcí.

Publikováno: 12. 2. 2025

Michal Hardyn

Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.

Twitter LinkedIn Blog