Vzájemné ovlivňování potravin s léky
Jistotou při odhadu účinku léků v těle je jejich dávka v určité formě – tabletě, dražé, kapkách… Za tu ručí výrobce. Po spolknutí léku již začíná určitá loterie – každý máme mírně odlišnou kyselost v žaludku, délku střev, rychlost vyprazdňování a další vlastnosti, kterými se mezi sebou ve vstřebávání a zpracovávání léků lišíme.
Když se jako lékaři rozhodneme podávat či jako pacienti polykat doporučené léky, stojíme o to, aby se tyto předvídatelně vstřebaly a při opakovaném podání účinkovaly při stejně podané dávce stále stejnou rychlostí a intenzitou.
U žen může rychlost vstřebávání a účinek některých léků ovlivnit dokonce i fáze menstruačního cyklu. Tato rozdílnost může vést v zásadě ke dvěma druhům nežádoucích jevů. Léčba nemusí být tak účinná, jak bychom očekávali, nebo naopak – účinnost léku je zvýšena natolik, že vyvolá nepříjemné či dokonce nebezpečné vedlejší (nežádoucí) účinky.
Na těchto výkyvech v účincích léků se navíc mohou podílet i běžné potraviny. Následně uvádíme nejčastější příklady vzájemného působení léků a potravin, kterému se odborně říká interakce.
Alkohol
I malé množství alkoholu může výrazně účinkovat a měnit působení řady léků. Proto by se na toto působení mělo myslet především u léků proti depresi, u antibiotik, antialergik, léků na ředění krve a léků používaných proti nervozitě a nespavosti.
Alkohol může zvýšit účinek uklidňujících léků, jakými jsou benzodiazepiny, antihistaminika (používaná i na alergie), antidepresiva, antipsychotika, svalová relaxancia, narkotika a další léky se sedativními (uklidňujícími) účinky.
Mezi 100 nejčastěji předepisovanými léky je přibližně polovina těch, které obsahují látky reagující s alkoholem. Nežádoucí účinky působení alkoholu a léčiv jsou nejčastější příčinou úmrtí či přijetí do nemocnice ze všech interakcí léků s potravinami. Alkoholem by se proto léky neměly zapíjet nikdy a alkohol by se u řady léků neměl konzumovat vůbec.
Káva, čaj a další nápoje s kofeinem
Velká opatrnost by měla být u nápojů obsahujících kofein. Příkladem je káva, některé druhy čaje (tmavé, nikoliv ovocné), cola (jakákoliv, i light, Zero apod.). Tyto nápoje mohou například výrazně zvyšovat účinek léků používaných na plicní onemocnění.
To může mít za následek zvýšenou nervozitu, třes rukou, nespavost, bolesti hlavy, bušení srdce, nevolnost. U pacientů, kteří pijí více než 6 šálků kávy denně, může užívání těchto léků způsobit vážné zdravotní problémy.
Přitom jde o léky poměrně často užívané při chronických zánětech průdušek, plicním astmatu. S těmito léky v těle „soutěží“ látka zvaná xantin, která je přítomna také v kávě, čaji, čokoládě a dalších potravinách obsahujících kofein. Tekutiny s kofeinem dále mohou zvýšit účinek chinolinových antibiotik a antikoncepčních pilulek.
Ovocné šťávy, džusy a další tekutiny
Hlavním představitelem potravin s možným působením na účinnost léků patří grapefruitový džus. Tento džus blokuje přeměnu těchto léků především v játrech a zvyšuje tak jejich účinnost.
Grapefruitový džus může výrazně zvýšit účinnost léků proti vysokému krevnímu tlaku, které nazýváme blokátory vápníkových kanálů, léků na snížení cholesterolu, některých léků užívaných při psychiatrických onemocněních, ženských hormonů v tabletové formě (estrogenů), hormonální antikoncepce, léků proti alergiím, léků podávaným po transplantaci orgánů a mnoha dalším.
Je zajímavé, že ostatní džusy, včetně citrusových (pomerančový) tento účinek nemají. Vzhledem k tomu, že řada pacientů pije grapefruitový džus při snídani, což je i nejčastější doba pro užívání léků, je třeba si toto možné riziko uvědomit.
Nicméně pokud množství grapefruitového džusu nepřesáhne 300 mililitrů denně, nemělo by se jednat o příliš nebezpečnou záležitost. Pomerančový džus by neměl být užíván s léky proti kyselosti žaludeční (antacidy), která obsahují hliník (aluminium), protože zvyšuje jeho vstřebávání do těla, což není vhodné.
Také snižuje účinek antibiotik, protože zvyšuje kyselost žaludečních šťáv, které pak antibiotika více rozkládají. Podobný účinek může mít i mléko, které navíc umocňuje i účinek některých projímadel, což může mít pro postižené závažné (i když převážně společenské) následky.
Džusy obsahující askorbovou kyselinu (pomerančový a grapefruitový) zvyšují vstřebávání preparátů železa. V tomto případě je tedy vhodné naopak léky s železem brát a uvedenými džusy zapíjet, aby se zvýšil jejich účinek. Je také nutné připomenout, že grapefruitový džus se naopak u některých drahých léků podává úmyslně, aby se zvýšila jejich účinnost – podává se tak menší dávka léků. Tento postup však patří výhradně do rukou lékaře.
Obecně není vhodné zapíjet většinu léků sycenými nápoji (sodovkou) nebo ovocnými a zeleninovými džusy či šťávami. Tyto nápoje totiž mohou zvýšit kyselost šťáv v žaludku a to může vést ke zničení léků ještě před jejich vstřebáním v tenkém střevě.
Zelenina
V případě užívání léků na ředění krve (například Warfarin) by jídla s vyšším obsahem vitaminu K měla být přijímána pravidelně a jejich příjem by neměl kolísat. Jinak by mohl kolísat i stupeň ředění krve. Tato skupina zahrnuje především zelenou listnatou zeleninu (kapustu, brukev, řepu, tuřín, špenát, brokolici, hlavičkovou kapustu), květák, zelený čaj, vepřová a hovězí játra.
Nesprávná jsou doporučení, která příjem zeleniny při užívání léků na ředění krve zcela vylučují. V současnosti jsou dostupné i nové léky na ředění krve, které interakce s uvedenými potravinami nemají a které mohou být použity u pacientů, kteří mají se staršími protisrážlivými léky problém.
Mléčné výrobky
Vápník v mléce a mléčných produktech (jogurty, sýry) snižuje vstřebávání antibiotik z řady tetracyklínů. Tyto potraviny by tedy neměly být požívány současně s podáváním těchto antibiotik.
Závěrečné shrnutí
Pokud užíváte jakékoliv léky, třeba antibiotika při léčbě laryngitidy, raději se vyhýbejte alkoholu, zvláště jedná-li se o léky ovlivňující psychiku. Požíváte-li alkohol ve výjimečných případech, pak u lékaře či lékárníka zjistěte, zda a jak může alkohol ovlivnit účinek léku, který užíváte.
Nejjistější je zapíjet léky chladnou vodou. Zda vzít lék před, po či během jídla je u většiny léků napsáno na příbalovém letáku, což je jistě důležitější informace než seznam desítek možných nežádoucích účinků uvedených výrobcem.
Pokud si nejste jisti, jak daný lék užívat, je nejbezpečnější a nejjistější vzít lék nalačno, zapít čistou chladnou vodou a následně se asi za 20-30 minut najíst, aby lék nevyvolával nepříjemné pocity v žaludku. Pokud začnete mít při užívání léku nějaké obtíže, zamyslete se, zda jste nezměnili charakter potravy a případně konzultujte se svým lékařem či lékárníkem.