Výstava Slovenská nová vlna
Výstava slovenských fotografů, kteří vystudovali pražskou FAMU v 80. letech právě probíhá v nově otevřeném Domě fotografie v pražské Revoluční ulici. Ať už pro návštěvníky budou jména Jan Pavlík, Kamil Varga, Miro Švolík, Peter Župník, Vasil Stanko, Martin Štrba, Rudo Prekop či Tono Stano známá či nikoliv, bavit se budou od začátku do konce.
Prostor Domu fotografie je rozdělen do několika pomyslných kapitol – portrét, noc, akt a bolest. Vystavené snímky představují fotografy v jejich tvůrčích začátcích, které měly na jejich další umělecký vývoj zásadní vliv. Kamil Varga využívá ve svých fotografiích luminografii – kresbu světlem.
Miro Švolík zas vyniká svými snímky z ptačí perspektivy, které vznikaly nejdříve spontánně, náhodou, při pozorování lidí z jeho žižkovského bytu. Později začal snímky inscenovat a mohly tak vzniknout díla jako Stačilo, aby som letel nebo K svojej žene.
Malířské techniky využívá ve své tvorbě i Peter Župník, který od roku 1995 žije v Paříži. Pro Martina Štrbu je zase charakteristický čtvercový formát fotografie a vpisování názvu i s datem na bílý okraj.
Vedle uměleckých děl výstava obsahuje i historické dokumenty – studijní indexy, pohlednice, vojenské knížky – zobrazené i v díle Legitky Rudo Prekopa. Tona Stana není třeba představovat a všem bude pravděpodobně jasné, v jakém žánru nejvíce vyniká – no, jasně – v aktu.
Fotografie nepříliš známého Jana Pavlíka jsou zase charakteristická nápaditostí, vtipem („V zime, keď sú „pražské vodárny“ skúpe na teplú vodu, kúpem sa v teplom oblečení,“ 1987) a lehkou melancholií. Enfant terrible pražské umělecké scény spáchal během svých studií sebevraždu.
Pavlíkův umělecký přístup je znát již z úvodní fotografie, které si v pražském metru a na světelných panelech nejde nevšimnout. Vedle kreslení do snímků, se v Pavlíkově tvorbě nacházejí i koláže – přilepené etikety z potravin, tabák rozsypaný pod izolepou.
Právě z těchto děl chtěl autor během svých studií vytvořit výstavu na pražské FAMU, ta mu ji však nepovolila uspořádat. Jedním z hlavních cyklů Pavlíkovy tvorby jsou fotografie s názvem Ernest a Alice – portréty novodobého Adama a Evy, zachycení vztahu muže a ženy. Na výstavě najdete i Pavlíkovy snímky rodné Sniny – „ráje“ jeho dětství.
Ačkoliv všichni vystavující mají odlišné autorské přístupy, spojuje je děsivá šeď 80.let, snaha o bourání klišé v inscenované fotografii i fakt, že společně bydleli na studentské koleji. Stísněné místnosti studentských pokojíků byly prvními ateliéry slovenské nové vlny.
Nahá ženská těla v nich leží jakoby zapomenutá mezi odloženými ustalovači, toaleťáky a zubní pastou, vystaveným kulturním programem i přišpendleným papírem s anglickými slovíčky, vedle tváří spolubydlících a spolužáků.
Na první pohled chaos, na druhý umění v nejprostší podobě – nehledí na módní pózy, ani uhlazenou fazónu, nepodbízejí se, vychází z jednoduchého nápadu načmáraného obyčejnou tužkou na ušmudlaný papír, s vtipem, se špetkou šílenství.
Výstava se koná do 16. břena 2014.
Dům fotografie – Galerie hlavního města Prahy
Revoluční 5, Praha 1
Úterý až neděle: 10:00–18:00
120 Kč dospělí, 60 Kč studenti