Šperkařka Janja Prokić: Věřím v bílou magii
Narodila se v Bělehradě, odkud utekla před válkou do Prahy. Studovala AVU i VŠUP, byla několikrát nominována na cenu Czech Grand Design, kterou získala za svou tvorbu v roce 2014. Vystavuje v New Yorku, Florencii, Londýně nebo Mnichově.
Potřebovala jsem si už oddělit bydlení a práci. Dřív jsem pracovala doma (měla jsem jednu místnost jako ateliér a dílnu), postupem času mě to začalo obtěžovat. Ateliér jsem chtěla vybudovat jako místo, kde se budu setkávat s klienty. Chtěla bych jim tak přiblížit svou tvorbu i sebe samotnou. Je to můj domov, plný věcí, co mě ovlivňují, inspirují, i těch, které jsem vyrobila.
Kdo jsou tví zákazníci?
Široká škála lidí, z nich většina má zájem o umění. Buď ho mají rádi nebo sami tvoří.
Proč si myslíš, že jsou tvé šperky tak populární a který kus je nejoblíbenější?
Nevím, proč jsou oblíbené. Možná proto, že jsou jiné, mají přesah, což je spíš asi to, co bych sama chtěla, aby na nich lidé měli rádi. Nejoblíbenější je už delší dobu prsten- liška.
Pracuješ hodně s tematikou ženství, mystiky, atd. Je to pro tebe trend, nebo životní filosofie? Kam by ses ve své práci chtěla posunout?
Je to určitě životní filosofie. Ženství jsem měla jako téma pouze v jedné kolekci, ale nějak se to chytlo. Jsem si také vědoma toho, jak je to ošemetné, a momentálně hodně trendy téma. Je jednoduché spadnout do kýče, do nějaké trapnější podoby „eza“.
Teď je hodně silných žen, co všechno zvládnou, a přitom jsou napojené na přírodu. Což je sice skvělé, vidím to podobně, ale záleží na tom, jak se to podá. Snažím se proto hlídat, moc nemluvím o tom, co dělám, aby lidi nezískali dojem, že jsem nějaká šílená „new age žena“.
O tom, kam se chci posunout, nemám úplně jasnou představu. Asi by bylo na čase si to ujasnit. Dostat se tam, kde teď jsem, mi dalo nějakou práci, a momentálně mě to baví. Chtěla bych něco doladit, pak se uvidí.
Prozraď tři umělecká díla, která tě navždycky ovlivnila?
To je teda hrozně těžký! Je toho strašně moc, rozhodně nejdou říct jenom tři. Tak na rychlo to určitě jsou Prerafaelité, pak také tvorba Louise Bourgeois, Adriena Šimotová, samozřejmě taky rituální umění a folklór.
Kdyby hořelo, jaký šperk bys zachránila?
Asi bych utíkala s tím co mám na prstech, tam toho je vždycky dost.
Pracuješ také se symbolikou bílé magie. Věříš na ní?
Jednoznačně ano.
Jak tvou práci ovlivňuje to, odkud pocházíš?
Myslím, že hodně. Inklinuji ke kýči, mám ráda hodně zdobné věci, velké šperky, zlato, velké kameny a celkově nápadné věci. Mám ráda lidi a věci, co žijou!
V jakých podnicích v Praze tě můžeme potkat?
Potkáte mě stále ještě v Ristorantino da Matteo (už tři roky od otevření) a hodně často také v Cafe de Paris! Dále v Pastaři, v Martin’s bistru, poslední dobou také v Bistro 8 na Žižkově a ve Spižírně.
Jsi známá tím, že umíš úžasně vařit. Co bys připravila náhodnému hostovi?
Kdyby byl opravdu náhodný, tak by se to odvíjelo od toho, co mám v lednici a ve špajzíku.
Publikováno: 26. 9. 2020
Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.
Více
