Sibiřský cedr – dřevo, šišky, strom
Svou krásou, velikostí a mnohostranným využitím je sibiřský cedr přínosem pro národní hospodářství a kulturu. Krášlí parky Moskvy, Petrohradu a dalších měst. Pod Jaroslavlí jsou cedrové kultury, které byly nasazeny ještě začátkem 16. století.
Proč se cedru někdy říká zvonící, k čemu lze využít cedrové oříšky a je opravdu cedr tak zázračný, jak se o něm říká?
Sibiřský cedr
Tento stálezelený strom dorůstá výšky 35-40 m a jeho kmen dosahuje tloušťky 1,5-2 m v průměru. Plodonosná je pouze vrchní část koruny, a to v délce 1-2 m. Sibiřský cedr roste pomalu, žije v průměru 300-550 let, nicméně některé stromy rostoucí v semknutých skupinách žijí až 500-800 let.
Název sibiřský cedr je poněkud nepřesný, protože se jedná o překlad z ruštiny pro lidové pojmenování borovice sibiřské. Sibiřský cedr jako druh tedy neexistuje a častěji se lze setkat s označením pouze cedr.
Strom je jednodomý, to znamená, že samičí šištičky a samčí klasy rostou na jednom stromě. Většinou se šištičky nacházejí na silnějších částech vrchní části koruny a samčí klasy višňově červené barvy v nižších částech stromu. Cedr kvete v červnu a množství jeho pylu je tak velké jako sama úroda semen.
Pylová zrna mají vzdušné váčky, s jejichž pomocí jsou roznášena do dalekého okolí. Pyl zanesený na vodní hladinu je cenným pokrmem pro rybí potěr. Cedrový včelí med je velkolepé chuti a má neocenitelné léčebné vlastnosti pro organismus člověka. Po opylení semena dozrávají až na druhý rok.
Plodnost je tedy jedenkrát za dva roky. Větší úroda bývá však jednou za 4-5 let. Plodonosnost u samostatných stromů či u stromů sázených v řadách začíná mezi 25-40 lety.
Cedrová šiška obsahuje 80-140 tmavě hnědých semen. Počet šišek cedru bývá na jednom stromě mezi 80 a 100 kusy. V ošetřovaných cedrových sadech bývá na jednom stromě až 1 500 šišek cedru.
Jehličí cedru je nejvíce podobné borovicovému nebo modřínovému. Dřevo cedru je bohaté na pryskyřici a odpuzuje škůdce, proto je vhodné ke stavebnictví. Historie cedrů sahá do spodní křídy v druhohorách.
Druhy cedrů
Cedry dělíme do tří základních druhů:
- cedr himalájský
- cedr libanonský
- cedr atlaský
Z cedru libanonského je někdy vyčleňován poddruh, tzv. cedr krátkolistý, který se vyskytuje na Kypru a patří mezi jedny ze zajímavostí Kypru. Nalézt jej lze při toulkách po kyperských městečkách, jako je Agia Napa nebo Paphos.
Cedr himalájský
Cedr himalájský neboli cedrus deodara, roste nejvíce v nadmořských výškách od 1 200 m n. m. do 3 000 m n. m. a je typický pro oblast od západního Nepálu až po východní Afghánistán.
V Pákistánu je cedr himalájský národním stromem a současně je uctíván hinduisty po celém světě. Dle svého latinského názvu se mu v Indii říká deodar, což v překladu ze sanskrtu znamená „boží strom“.
Při ideálních podmínkách dosahuje výšky až 60 m, svojí mohutnosti dosahuje však až po 50 letech růstu.
Šišky má cedr himalájský soudkovité, dlouhé 8-12 cm, které se po dozrání rozpadají na větvích. Jehlice jsou šedozelené a vyskytují se v přeslenech po 20-30 jehlicích a dosahují délky okolo 5 cm. Jehlice má cedr himalájský delší než ostatní cedry, tím se také od ostatních druhů odlišuje.
Díky vysokému obsahu aromatických látek se dřevo cedru himalájského využívá v aromaterapii a ajurvédě. V Indii se cedrové dřevo využívá ke stavbě lodí.
Cedr himalájský bývá také označován jako cedr převislý díky svým dlouhým převislým větvím. Jedná se tím pádem o nejvíce atraktivní strom ze všech cedrů a po celém světě se pěstuje pro okrasné účely.
Cedr libanonský
Cedr libanonský neboli cedrus libani se v přírodě vyskytuje na západních svazích pohoří Libanon, také na severu Sýrie a v jižním Turecku. Jeho nejpřirozenějším prostředím je však právě Libanon, kde cedr libanonský využívá vláhu ze Středozemního moře. Stojí také ve státním znaku Libanonu.
V oblasti Sýrie a Turecka tento cedr nedosahuje svých klasických výšek a bohaté koruny.
Cedr libanonský má vodorovně rozložené větve uspořádané do jednotlivých poschodí, což vede k tomu, že se větve více lámou. Koruny mladých stromů jsou kuželovitého tvaru.
Jehlice cedru libanonského jsou čtyřboké a dlouhé 2-2,5 cm. Vyskytují se na společných výhonech uspořádaných do spirály ve svazcích po 10-20 kusech. Na cedru libanonském se nacházejí soudkovité šišky, které jsou 8-12 cm dlouhé.
Výška cedru libanonského dosahuje 20-40 m, koruna stromu cedru je široká deštníkového tvaru s vrcholem sehnutým na stranu.
Dřevo cedru libanonského je velmi vonné, světlé a trvanlivé. Po tisíce let je cedrové dřevo používáno jako stavební materiál. Před 2 000 lety byl z jeho dřeva postaven strop a vnitřní obložení v Šalamounově chrámu v Jeruzalémě.
Cedr libanonský je v Evropě známý již od 17. století.
Cedr atlaský
Cedr atlaský neboli cedrus atlantica se vyskytuje v severní Africe v pohoří Atlas v Maroku a také v Alžírsku, kde vytváří rozsáhlé lesy.
Je to středně vysoký strom a dosahuje výšky 20-30 m, ve velmi příznivých podmínkách i 40 m. Ve vysokých horských polohách však dosahuje pouze 10-15 m výšky.
Ve Střední Evropě, kde ho lze často najít jako okrasný strom v parcích a zahradách v různých kultivovaných formách, dorůstá však výšky maximálně 30 cm.
V přírodě jsou rozšířené cedrové stromy se zelenými listy, olistění je podobné cedru libanonskému. Cedr atlaský má větší počet jehlic, které jsou 1,5-2,5 cm dlouhé a modrozeleně zbarvené. Samčí květy jsou vzpřímené a produkují velké množství pylu.
Cedr atlaský je v Evropě známý teprve od 19. století, nicméně v současné se době se jedná o cedr, který je nejvíce pěstovaný pro okrasu na evropských zahradách. V Evropě je dobře aklimatizovaný, často i plodí, a je odolnější, než ostatní druhy cedrů.
Cedr libanonský i cedr atlaský tolerují různé typy půdy a pro dobrý růst potřebují plné slunce.
Jak vypěstovat cedr
Snahy o pěstování cedrů v našich podmínkách mají velkou tradici. Setkáme se s nimi jak na soukromých zahradách, tak v botanických zahradách a arboretech. V těchto podmínkách se snadněji pěstují nižší kultivary.
V našich podmínkách lze vypěstovat všechny druhy cedrů, nicméně nejvíce choulostivý na pěstování je cedr himalájský, který je potřeba během pěstování hnojit.
Při pěstování stromu cedru je důležité, aby měl cedr v létě dostatek slunce, v zimě a na jaře je naopak lepší stanoviště zastínit. Stromy cedru se umisťují do humózní, výživné a kyselé půdy.
Nižší kultivary je dobré chránit chvojím nebo stínicí sítí. V zimě je dobré přisypat mulčovací kůru ke kmenu stromu, aby strom neuschnul.
V České republice se nachází také velké množství odrostlých cedrů, v Praze např. cedr atlaský v ulici Na Balkáně nebo cedr libanonský na Dobešce.
Vliv cedru na naše zdraví
Díky svojí mohutnosti a velikosti, jsou cedry, které mohou být i 500 let staré, pro mnohé zdrojem přírodní síly, krásy a zdraví. To dokládá i to, že léčivé účinky cedrového dřeva jsou popsány již v Bibli a např. staří Egypťané používali cedrové dřevo na sarkofágy pro své faraony.
Cedr má prý schopnost shromažďovat energii odraženou od všech vesmírných těles, tuto energii chrání a vrací ji zpět do vesmíru. Mohou se však objevit cedry, které vesmírnou energii sice shromažďují, ovšem nevrací ji zpět do vesmíru. Těmto cedrům se říká zvonící cedry. Údajně dokážou využít nahromaděnou energii z vesmíru na Zemi.
Cedrové lesy jsou typické svou neobyčejnou čistotou a zdravým vzduchem, proto se pobyt v těchto lesích může využívat i jako léčba tuberkulózy nebo dýchacích obtíží.
Cedrové oříšky
Cedrové oříšky jsou vlastně semínka cedrového stromu, která jsou u nás známá jako součást krmiv pro papoušky, mají však blahodárné účinky i na zdraví člověka.
Obsahují vitamíny, aminokyseliny, jód a svojí chutí osvěží každé jídlo.
Jeden cedr je schopný vyprodukovat až tunu ořechů, plody cedrové stromy dávají zpravidla jednou za dva roky. Po vylisování cedrových ořechů se dají zpracovat i slupky semínek, a to např. do dietního pečiva či jako zahušťovadlo. Cedrové oříšky lze také velmi dobře zařadit do asijské kuchyně.
Zajímavosti o cedrových oříšcích:
- semínka se získávají z cedrových šišek
- semínka lze konzumovat okamžitě
- cedrové oříšky se lisují na mléko nebo olej
- obsahují nasycené mastné kyseliny
- obsahují kyselinu linolovou, což je silný antioxidant
- ořechy v šiškách vydrží v dobré kvalitě 9-11 let
Cedrové oříšky jsou bez laktózy, bez lepku, vhodné pro vegany, vegetariány nebo vyznavače low carb diet.
Publikováno: 20. 2. 2023
Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.
Více
