Reportáž z Shape&Vision
Jana Pakočka ví hodně o módě a nebojí se o tom napsat. Jaké byly její dojmy z již druhého edukativního večera o módě a architektuře, za kterým stojí Veronika Ruppert (Modeschau, Poxxoxo dj’s)?
„Shape&Vision je akce, která má představovat tvůrce z oblasti módy a tvůrce z oblasti architektury/ jejich nápady, vize, inspirace a jejich přetavování do výsledných realizací. Jeho účel není jen prezentace, ale hlavně diskuze. Taky tu jde hlavně o inspiraci, její pojetí a následné zpracování.“
O co šlo? Propojení architektury s módou se někomu může zdát naprosto kazuální: podle motta, že všechno souvisí se vším, není to tak. Existují seriózní knihy a práce zabývající se tímto tématem a, jak bylo vidět na samotném Shape&Vision, je to celkem zajímavé spojení ve své podstatě dvou odlišných světů, přístupů, které ovšem nachází společné body a občas i řeč.
Důležité je hodnotit celou akci z výchozího bodu: architekti a návrháři sice oba tvoří zjednodušeně na podobné bázi, ale prvotní impuls je diametrálně rozdílný (a tam taky vidím ten propastný rozdíl v prezentaci): architekt ve většině případů vychází z požadavků klienta, pak podle zadání může začít uplatňovat svojí kreativitu, návrhář začíná přímo tam, tvoří kolekci, která jde před klienta až jako hotový “produkt” návrhářovy kreativity.
Architekt, zvlášť pokud má vlastní studio, tedy z podstaty svojí práce musí umět prezentovat svoji vizi a práci. Jinak by mu klient asi nikdy nekývl, návrhář tohle nemá běžně v popisu práce. Tady lze tedy vidět trošku chvílemi hmatatelný kvalitativní rozdíl v povídání návrhářů a architektů. Bohužel tak trochu jedna nula pro architekty!
Na rozdíl od prvního vydání, byl tento večer organičtější, publikum bylo účastnější a nebálo se ptát a diskutovat. Večer se však nepřiměřeně protáhl, možná maličkou neschopností svižné komunikace mladých návrhářů.
Za zmínku stojí především věcná, ale nikterak příliš s hlavou v oblacích Petra Ptáčková, na pomyslném druhém místě by byla Hana Frišonsová. Velké zklamání byla Esha, jejíž věci sice mnohé zaujaly, ale bohužel jsem se o nich moc nedozvěděli…
Z módní tvorby nebyla příliš přesvědčivá LaFormela. Chvílemi si člověk připadal, jako by se ho snažili zbytečně a ještě lehce arogantně přesvědčit, že za to stojí. Jejich marketing ale zaslouží pochvalu (např. spolupráce se Simple Concept Storem).
Naprosto jinak pracuje například již zmíněná Hana Frišonsová a Esha a pokus o rozebrání jejich tvůrčích procesů je velice zajímavý.
Fajn závěr patřil magazínu Anonym, který se zabývá nejen módou, ale celkově estetikou, ilustrací, fotografií. Jejich nápady, vizualita a styl je na tak světové úrovni, že za nimi přišel investor, a už tento rok se Anonymu fanoušci dočkají v printové verzi!
Závěrečný dojem? Rozhodně pozitivní a nejpozitivnější je fakt, že večer opravdu vyvolal diskusi a masivní feedback! Už po druhém večeru však budila diskuze s návrháři a architekty tak trochu dojem, jako by na školách nebyl vůbec kladen důraz na teorii, na prezentaci a zasazování věcí do kontextu.
To je velká škoda, tak talentovaní lidé si zaslouží umět svou práci odprezentovat způsobem, aby se nikdo nemusel ošklíbat nad jejich nedostatečným slovním projevem.
Publikováno: 18. 6. 2020
Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.
Více
