Co dělat, když vám byl diagnostikován prediabetes?
Diagnóza prediabetu znamená, že ve vašem těle vše směřuje k tomu, aby se u vás v blízké budoucnosti rozvinul diabetes. Neznamená to nutně, že situaci nelze zvrátit. Co můžete udělat?
Prediabetes definujeme jako zvýšení hladiny cukru v krvi (glykémie) nad normální rozmezí, které však nedosahuje hodnot, při nichž by se již diagnostikoval diabetes. Jde o stav, který předchází diabetu a sám zvyšuje riziko jeho rozvoje, zvyšuje riziko srdečně-cévních onemocnění a riziko onkologických onemocnění. Zahrnuje následující stavy:
- hraniční glykémie nalačno (glykémie nalačno v rozmezí 5,6 – 6,9 mmol/l)
- porušená glukózová tolerance (glykémie ve 120. minutě po požití sladkého roztoku v rozmezí 7,8 – 11,0 mmol/l)
- kombinované poruchy (kombinace výše uvedených poruch)
Prediabetik většinou nemá žádné příznaky a prediabetes bývá odhalen náhodou při preventivních prohlídkách u praktického lékaře nebo u internisty či kardiologa v rámci sledování jiného onemocnění. Varovným znamením je obezita, vysoký cholesterol v krvi, vysoký krevní tlak či přítomnost diabetu v rodině. Prediabetes je příležitost zahájit změny životního stylu a zpomalit rozvoj diabetu nebo mu dokonce zabránit.
Sedmero opatření proti diabetu
Více se hýbejte. Pravidelný pohyb snižuje glykemii a pomáhá odbourávat tělesný tuk. Ideální je aspoň 30 minut denně 5x v týdnu. Pokud jste se rozhodli zabrat, informujte svého lékaře o vašich plánech na cvičení a zeptejte se, zda máte nějaká omezení. Naprostá většina z nás ovšem zvládne svižnější chůzi venku, několik pater schodů nebo jízdu na rotopedu.
Snižte svoji hmotnost. Možná se budete divit, avšak nemusíte zhubnout tolik, aby došlo k pozitivní změně. Studie ukazují, že lidé, kteří měli prediabetes a zhubli už jen 5 až 7 % své hmotnosti, oddálili riziko cukrovky až o 58 %. Ke zhubnutí pomůže již zmíněný pohyb a úprava jídelníčku – pokud nemíte, jak na to, můžete se obrátit na nutriční terapeuty, kteří jsou školenými odborníky na stravování osob, které již mají nějaký zdravotní problém.
Choďte častěji k lékaři na kontroly, a to každé tři měsíce až půl roku. Budete mít jasno, jak na tom jste a hlavně, jak se zlepšujete.
Lépe jezte. Ke každému dennímu jídlu přidejte porci ovoce nebo zeleniny. Například ke snídani přidejte jablko, ke svačině banán, k obědu rajče, k odpolední svačině přidejte mrkev a k večeři třeba okurkový nebo ochucený listový salát. V létě můžete mlsat sezónní ovoce, jako třeba lesní plody nebo ryngle ze zahrádky.
Přidejte do jídelníčku také více vlákniny, poku jste nebyli zvyklí ji konzumovat – celozrnné pečivo, hnědou rýži, luštěniny – čočku, fazole, třeba v podobě polévky atd. Vyhněte se zcela slazeným nápojům, ničemu neprospějí (limonády, cola, slazené džusy).
Mléčné výrobky volte nízkotučné (jogurty, mléka, kefíry, sýry) a šunky si vybírejte libové a kvalitní. Máslo na namazání je lepší nahradit kvalitním rostlinným tukem a když už smažíte, tak raději na řepkovém oleji. Vyhněte se jemnému trvanlivému pečivu, polévanému či plněnému pečivu a sušenkám a když už chcete mlsat, volte celozrnné sušenky bez náplně.
Dopře spěte. Dostatek spánku vám dodá energii ke cvičení a budete rovněž snadněji hubnout. Nedostatek spánku brání vašemu tělu efektivně využít inzulin a riziko diabetu se tak zvyšuje.
Pokud máte se spaním problémy, stanovte si pravidla spánkové hygieny a dodržujte je – choďte spát a vstávejte každý den ve stejnou dobu, relaxujte po zhasnutí a před spánkem nesledujte mobil, počítač ani televizi. Po obědě byste už neměli pít nápoje s kofeinem. Spěte na kvalitní matraci ve vyvětrané místnosti, kde není příliš teplo.
Požádejte o podporu rodinu a přátele – změny životního stylu se pak dělají lépe. Najděte si partnera na cvičení, motivujte blízké, aby zlepšili jídelníček spolu s vámi a podobně.
Myslete pozitivně, ovšem nemějte hned od začátku velké cíle, pokroky přicházejí postupně. Bude skvělou odměnou, až je na sobě pocítíte.