Kuřecí maso – křehčené a bio, co vlastně jíme?
Naši předci by se asi divili, co že je to za pytlíčky, které kupujeme v supermarketech. Vypadá to jako kuře, ale nechutná to jako kuře. Co to tedy je? A proč je v křehčeném kuřecím řízku jen 80 % masa?
Z kuřecího masa při pečení vyteče hodně vody (pro klid duše můžeme říkat šťávy) a v porovnání s bio kuřetem (tedy normálním kuřetem, které rostlo tak dlouho, jak mělo, a jedlo to, co mělo) opravdu nemá žádnou chuť. Proč? Někde je něco špatně.
Zarazit by strávníka měla už jen doba, za jakou se supermarketová kuřata dostanou na talíř. Trvá jim to pouhých 5 týdnů. Každý, kdo viděl kuře vyrůstat normálním způsobem, ví, že v takovém věku jsou kuřata opravdu malá tintítka a masa mají poskrovnu. V bio chovech jde kuře na jatka po více než 3 měsících, kdy přirozenou cestou dosáhne požadované váhy.
Kuřata krmená krmnou směsí
Jak to, že supermarketové kuře tak super rychle roste, i když jsou v Evropské unii už dávno zakázány růstové hormony i antibiotika pro zrychlování růstu kuřat? Pro výkrm brojlerů (kuřat určených na porážku) se používají se speciální krmné směsi.
„Jejich receptura vychází z nejnovějších vědeckých poznatků. Česká legislativa již dlouhá léta zakazuje použití jakýchkoli antibiotik či hormonálních přípravků ve výživě zvířat,“ říká Boris Hučko z České zemědělské univerzity v Praze.
Ony ale i nejnovější způsoby krmení nemusí být ty nejlepší. Speciální krmné směsi se používají za účelem rychlého přírůstku na váze. U krav se zase snažíme zvýšit co nejvíce jejich dojivost, což nakonec může způsobovat komplikace v podobě alergií na laktózu.
Kuřata a antibiotika
Faktem také zůstává, že ačkoli je zakázáno přidávat antibiotika a růstové hormony do krmných směsí, při léčbě a prevenci nemocí se s nimi nešetří. Je pravda, že v ochranné lhůtě (době, než jde kuře na jatka) se musí vysadit, aby v mase nezůstala tzv. rezidua (pozůstatky antibiotik), nicméně otázkou je, zda je tato doba dostatečná.
Kdo si místo kuřete ze supermarketu dopřeje kuře z bio chovu, může si být jistý, že nebylo krmené geneticky modifikovanými organismy (GMO) a že antibiotika a hormony nedostávalo jako prevenci nemocí. Pokud kuře v bio chovu onemocní a jsou mu podána antibiotika, pak se na něj vztahuje dvojnásobně dlouhá ochranná doba než na kuře z konvenčních chovů.
Životní podmínky v chovu kuřat
Na chuť masa má vliv i to, kde zvíře vyrůstá. Pokud bude běhat venku, hrabat a zobat trávu, vyvine se mu přirozená svalová struktura, bude zdravé a chutné. Bohužel kuřata ve velkých chovech takové podmínky pro život nemají.
Vše je orientováno na to, aby kuře co nejrychleji vyrostlo a nejméně toho „sežralo“. Kuře ve velkochovech za svůj krátký život spořádá asi jen 4 kg oné tajemné krmné směsi, po které tak rychle přibývá na váze.
Brojleři, kteří jsou většinou chováni ve velkých halách, se od volně pobíhajících kuřat liší i strukturou těla – mají mnohem větší trup. Důvod je jednoduchý – poptávka je hlavně po kuřecích prsíčkách.
Křehčené kuřecí maso
Možná jste si je přinesli domů a pak jste s hrůzou zjistili, že obsahují jen asi 80 % masa. Křehčená kuřecí prsa. O co jde a proč se maso křehčí?
Aby nám chutnalo. Chceme maso, které bude mít chuť a na jazyku se bude jen rozplývat. Jenže používáme super směsi, kuřata rostou rychle, nemají pohyb, nejsou na čerstvém vzduchu. Takže se zase všemu musí pomoct uměle.
Dělá se to tak, že se do kuřecího masa vpichuje voda, sůl, škrob a nezbytná éčka, jako je antioxidant E301, zahušťovadlo E415 (tato látka je považována za bezpečnou, ale u citlivých osob může způsobit zažívací potíže), stabilizátory E450 atd.
Cena a kuřecí maso
Nevím jak vy, ale kuře ze supermarketu už nikdy na talíři vidět nechci. A křehčené kuřecí prsní řízky už vůbec ne!
Vzdát se kuřecího masa ale není úplně nutné. Místo toho, aby ho člověk měl na talíři každý týden třikrát, může si ho raději dopřát jen jednou za čas, ale z biochovu! Je pravdou, že bio kuřecí je o hodně dražší než konvenční kuře (kilo stojí kolem 250 korun), ale pokud ho budete jít jen občas, nemusí se vám takové opatřen prodražit.