Kolik stojí léčba diabetu?
Diabetes představuje nejen problém zdravotní, nýbrž i ekonomický a má i své významné sociální dopady. Krize se šíří i v dalších státech světa: například Spojené státy americké přiznaly, že svůj boj s diabetem prohrávají. Jak s diabetem bojovat v Česku? Kolik stojí léčba diabetu?
Počet diabetiků v České republice se za posledních 20 let zdvojnásobil a přiblížil se 10 % populace. Česko se tak řadí mezi země s největším počtem diabetiků v Evropě. Obzvláště závažný je fakt, že již třetina pacientů trpí nákladnými chronickými komplikacemi diabetu a počet nemocných bude dále narůstat.
Diabetologové již v minulosti upozorňovali na dlouhodobou neudržitelnost stávajícího přístupu k onemocnění. Cíl je jasný – změny ve financování léčby diabetu 2. typu, dosažení snížení počtu pacientů trpících chronickými komplikacemi a prevence.
Jaké jsou náklady na léčbu diabetu v České republice?
Celkové roční náklady léčby diabetu 2. typu činí dle Ministerstva zdravotnictví České republiky 38 miliard Kč. Tento údaj se stal východiskem pro konkrétnější debatu, neboť zvláště v sociální oblasti se dat dlouho nedostávalo.
Podle náměstka ředitele VZP ČR Petra Hoňka vynakládá Všeobecná zdravotní pojišťovna ročně 3,5 mld. Kč na akutní léčbu a dalších 3,5 mld. v oblasti dlouhodobých nákladů. „Společně s ostatními zdravotními pojišťovnami odhaduji tuto částku na 11 mld. Kč,“ doplňuje Petr Honěk.
VZP již nyní svou aktivní lékovou politikou ovlivňuje náklady na léčbu diabetu. V součtu za poslední rok dokázala snížit náklady o 967 mil. Kč, které je připravena použít na úhradu moderních antidiabetik. Zástupci VZP se totiž ztotožňují s tím, že v boji s diabetem je klíčová prevence, včasná a kvalitní léčba a dispenzarizace pacienta, vedoucí k oddálení komplikací diabetu.
Léčba diabetu 2. typu není jen o nákladech na léky. Statistiky dlouho nemluvily o daleko závažnější ekonomické zátěži, kterou jsou následné komplikace, lůžková péče, a fakt, že diabetik přestává být ekonomicky aktivní, a stává se závislým na sociální podpoře státu a svého okolí.
Odborníci jsou přesvědčeni, že prevence, včasný záchyt a moderní léčba dovedou státu ušetřit nemalé prostředky za léčbu komplikací.
O co jde v léčbě diabetu
Podle současné úrovně vědeckých důkazů je cílem léčby diabetu právě prevence jeho komplikací. „Hyperglykémie organismu velmi škodí a vede k poškození řady orgánů. Tyto konkrétní projevy onemocnění označujeme za komplikace diabetu. Jsou tím, co ohrožuje kvalitu života i pacientův život samotný. Proto se především snažíme pomocí kompenzace diabetu, tedy udržováním správné glykémie, těmto komplikacím předcházet,“ uvádí do problematiky prof. Kvapil.
Cílem diabetologické léčby je včasná detekce osob s diabetem a dlouhodobá a pravidelná kontrola spojená s účinnou léčbou pacientů. Tato skutečnost nabývá na významu v souvislosti s tím, že věk osob, v němž se manifestuje diabetes 2. typu, se obecně snižuje až k hranici kolem 50 let, a současně se prodlužuje průměrná délka života.
V českých podmínkách se také průběžně zvyšuje věková hranice pro odchod do důchodu. Je tedy zřejmé, že pacient s časně diagnostikovaným diabetem může mít před sebou dalších dvacet let produktivního života s diabetem. „Nedovedeme vyléčit diabetes, ovšem máme k dispozici léky, které život prodlouží a zkvalitní,“ doplnil k tomu Kvapil.
Léčba komplikací diabetu v ČR převyšuje 50 % nákladů na samotnou léčbu diabetu jako takového. Cílem současné léčby je právě prevence jeho komplikací. Tohoto cíle lze dosáhnout pomocí časně zahájené a intenzivně vedené léčby moderními antidiabetiky, která je individuálně upravována tak, aby bylo dosaženo pokud možno normálních hodnot glykémie.
Odborníci se shodují, že tak můžeme snížit výskyt komplikací diabetu až o polovinu, nebo jejich nástup alespoň o řadu let oddálit. Investice do primární léčby diabetu, tedy do prevence komplikací, se podle nich vrací, a to v časovém horizontu dvou až pěti let.
„Velmi se přimlouvám za komplexní přístup k léčbě diabetu a jsem zastáncem významného nárůstu podílu moderní terapie. Věřím totiž, že přinese nemalou úsporu i v sociálních nákladech, které se stávají enormními, a povede nutně k úsporám v obou systémech,“ uvedl Kaplan a doplnil, že z jeho pohledu posudkového lékaře v současnosti také citelně chybí ustanovení dignóz, jako je například amputace, oslepnutí či dialýza.
„Nevíme, jakou diagnózu zaevidovat jako vedoucí ke vzniku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu v souvislosti s diabetem. Ustanovení těchto diagnóz by mělo být úkolem klinické medicíny.“ Směrem k politikům pak Kaplan adresoval výzvu k vytvoření legislativní stability.
„Za poslední dvacetiletí jsme se museli vypořádat s 275 legislativními změnami, což je neúnosné.“ Časté legislativní změny například komplikují stanovení referenčního období, klíčového pro správný výpočet různých nákladů.
Zastavit nárůst počtu pacientů s komplikacemi chce také Národní diabetologický program. Takovým národním plánem se Česká republika může pochlubit jako jedna z mála zemí na světě. „Posláním tohoto programu je podpořit opatření pro prevenci, včasnou diagnostiku a léčbu diabetu i jeho komorbidit, prevenci komplikací diabetu a kontrolu kvality systému. Přímým důsledkem bude snížení počtu nemocných, časnější záchyt pacientů s diabetem a intenzivnější terapie diabetu a komorbidit,“ říká Kvapil.
Publikováno: 18. 5. 2021
Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.
Více
