Puberta u dívek a kluků – změny, psychika
Během puberty člověk prožívá velmi náročné období svého života. Jeho tělo se zásadním způsobem mění, ať už tělesné změny probíhají rychle a prudce, nebo spíše pozvolna. Jak probíhá puberta u chlapců a jak u dívek? Jaké jsou psychické změny v pubertě?
Mění se i způsob myšlení a uvažování o různých věcech. Malé dítě je ve svých názorech značně závislé na tom, co si myslí a říkají dospělí lidé (hlavně rodiče a učitelé) a v podstatě se jim přizpůsobuje nejen svým chováním, ale i myšlením.
Někdy sice neposlouchá a chová se jinak, než od něj dospělí čekají, přesto však přijímá názory svých rodičů nebo učitelů bez hlubší kritiky. Děti v pubertě se často zajímají také o ideální váhu dítěte a s tím související cvičení a hubnutí.
Dospívající člověk to má složitější, protože už se nespoléhá jen na to, co mu kdo řekne. Naopak, čím dál víc se snaží řídit se vlastním rozumem a vytvářet si na věci vlastní názory, které se názory dospělých lidí mnohdy rozcházejí. V pubertě je důležité klást důraz na rozvoj emoční inteligence.
Puberta
Puberta je pro mladé lidi důležitou a vzrušující životní etapou. Předznamenává začátek dospívání a vznik fyzických, emocionálních a sociálních změn, kdy děti přecházejí do dospělosti. Během puberty se do těla uvolňují hormony, které způsobují tělesné změny, jako je nárůst výšky, růst ochlupení a vývoj prsou u dívek. Puberta přináší také emocionální a sociální změny, jako je zvýšený zájem o vztahy, zvýšené sebeuvědomění a potřeba zapadnout mezi vrstevníky.
K nástupu puberty obvykle dochází mezi 8. a 13. rokem u dívek a mezi 10. a 15. rokem u chlapců. Je důležité, aby si mladí lidé byli vědomi fyzických, emocionálních a sociálních změn, které mohou během puberty zažívat, a aby měli přístup k přesným informacím a podpoře.
Mezi fyzické změny během puberty patří růst ochlupení a vývoj prsou, širších boků a ochlupení na těle u dívek. U chlapců se zvýší výška a může se jim prohloubit hlas. U dívek se obvykle objeví první menstruace, která signalizuje začátek reprodukčního období.
K emocionálním a sociálním změnám během puberty patří zvýšený zájem o vztahy, sebeuvědomění a potřeba zapadnout mezi vrstevníky. Mladí lidé mohou také pociťovat změny nálad, například se mohou cítit více úzkostní nebo podráždění. Je důležité, aby mladí lidé měli přístup k přesným informacím o pubertě a mohli s dospělými otevřeně hovořit o svém měnícím se těle a emocích.
Puberta může být pro mladé lidi matoucím a ohromujícím obdobím. Je důležité, aby dospělí poskytovali mladým lidem podporu a přesné informace, které jim pomohou toto přechodné období zvládnout. Otevřený rozhovor s mladými lidmi o fyzických, emocionálních a sociálních změnách, které mohou během puberty zažívat, jim může pomoci cítit se sebejistěji a připraveněji.
Puberta – kluci
Puberta je pro kluky obdobím fyzických a emocionálních změn při přechodu z dětství do dospělosti. Kluci obvykle prožívají pubertu mezi 10. a 15. rokem života a dochází u nich k fyzickým změnám, jako je nárůst výšky, růst ochlupení v pubické oblasti a v podpaží a vývoj ochlupení v obličeji. U chlapců také dochází k nárůstu svalové hmoty a jejich hlas je hlubší.
Emocionální a sociální změny během puberty u kluků mohou být stejně dramatické jako změny fyzické. Chlapci se mohou více zajímat o vztahy a mohou si více uvědomovat sami sebe. Mohou se u nich také objevit změny nálad, například pocit větší úzkosti nebo podrážděnosti. Je důležité, aby kluci měli přístup k přesným informacím o pubertě a aby mohli s dospělými otevřeně hovořit o svém měnícím se těle a emocích.
Během puberty mohou kluci začít pociťovat tlak, aby zapadli mezi své vrstevníky a chovali se tradičně mužsky. Je důležité, aby dospělí poskytli chlapcům podporu a přesné informace, které jim pomohou zvládnout toto přechodné období. Otevřený rozhovor s chlapci o fyzických, emocionálních a sociálních změnách, které mohou během puberty zažívat, jim může pomoci cítit se sebejistěji a připraveněji.
Je také důležité, aby si kluci byli vědomi možných rizik spojených s pubertou, jako je zvýšené riziko zranění při fyzických aktivitách a zvýšené riziko vzniku pohlavně přenosných infekcí. Poskytnutí přístupu k přesným informacím a zdrojům o těchto rizicích může chlapcům pomoci činit informovaná rozhodnutí a zajistit si bezpečnost.
Také by se mělo dát pozor na obsesivní hraní online video her, které občas mohou zasahovat až do hazardu, jako například Keydrop CSGO.
Puberta u dívek
Puberta u dívek je vzrušující, ale zároveň skličující období. Předznamenává začátek jejich cesty do dospělosti a přináší s sebou fyzické a emocionální změny.
Během puberty u dívek začíná tělo produkovat hormony, které způsobují, že se u dívek vyvíjejí sekundární pohlavní znaky, jako jsou prsa, pubické ochlupení a tělesný pach. Dívčí puberta také způsobuje, že se dívčí tělo více zakřivuje a tvaruje. Během menstruace se doporučuje nosit ekologické menstruační kalhotky.
Dívky obvykle začínají dospívat mezi 8. a 13. rokem života. Během této doby jsou nejnápadnější tělesné změny na prsou. Jak prsa rostou, bradavky a oblast kolem bradavek mohou být tmavší a větší. Dívky mohou také pociťovat citlivost a bolestivost prsou.
S postupující dívčí pubertou se mohou objevit i další tělesné změny, jako je tělesný zápach, akné a ochlupení. U dívek se mohou vyskytnout také emocionální změny, jako jsou výkyvy nálad, zvýšené sebevědomí a podrážděnost.
Během puberty u dívek je důležité, aby dívky pečovaly o své emocionální a fyzické zdraví. Pro udržení zdraví dívek v tomto období je důležité jíst zdravou stravu, dostatečně spát a pravidelně cvičit. Je také důležité, aby si dívky promluvily s důvěryhodným dospělým nebo odborníkem, pokud se během puberty cítí přetížené nebo úzkostné.
Puberta u dívek je normální a přirozený proces, kterým procházejí všechny dívky při přechodu do dospělosti. I když to může být matoucí období dívčí puberty, je to také důležitá součást dívčího vývoje a růstu.
Psychické změny v pubertě
Puberta je pro dospívající období významného psychologického a emocionálního vývoje. Během chlapecké a dívčí puberty dospívající zažívají řadu změn ve svém myšlení, cítění a chování. Tyto změny jsou normální a nezbytné pro jejich vývoj v dospělé.
Jednou z nejvýznamnějších psychologických změn v dívčí pubertě je zvýšené uvědomování si sebe sama. Dospívající si více uvědomují své myšlenky, pocity a fyzické vjemy. Toto zvýšené sebeuvědomění může být jak pozitivní, tak negativní. Na jedné straně může vést ke zvýšení sebevědomí a sebeúcty. Na druhé straně může vést k nadměrné sebekritice a úzkosti.
Dospívající si během puberty také stále více uvědomují názory svých vrstevníků. Mohou se více zajímat o to, co si o nich myslí jejich vrstevníci, a mohou začít zakládat svůj pocit vlastní hodnoty na názorech ostatních na ně. Psychické změny v pubertě platí zejména pro dospívající, kteří jsou citlivější na kritiku.
Během chlapecké a dívčí puberty mohou dospívající také prožívat zvýšené emoce. Mohou být náchylnější k pocitům přetížení, podrážděnosti a náladovosti. To může být způsobeno hormonálními změnami a zvýšeným povědomím o sobě a druhých. Dospívající mohou také zaznamenat změny ve spánkovém režimu, protože se přizpůsobují nárokům puberty.
Pro dospívající je důležité, aby měli v období puberty podpůrné prostředí, které jim pomůže zvládnout změny, které prožívají. Důvěryhodná dospělá osoba, se kterou si mohou promluvit, například rodič nebo učitel, může dospívajícím pomoci zpracovat jejich emoce a lépe porozumět sami sobě.
Puberta je normální a přirozenou součástí vývoje. Přestože může být matoucím a zdrcujícím obdobím, je také důležitou součástí růstu a zrání dospívajícího. Pochopení psychologických změn, ke kterým během puberty dochází, může dospívajícím a jejich rodičům pomoci zvládnout toto jedinečné období růstu.
V tomto věku se mohou naplno projevit různé psychické poruchy, například i sociopatie.
Čím se liší dospívající a dospělý?
Již v prvních letech puberty má dospívající člověk v podstatě stejné rozumové schopnosti, jako běžný dospělý (ba někdy i vyšší). Rozdíl mezi dospívajícím a dospělým nespočívá ani tak v rozumových zkušenostech, jako spíše v životních zkušenostech.
Proto se stává, že například třináctiletý nebo čtrnáctiletý chlapec sice ví, že má pravdu (nebo je o tom alespoň přesvědčen), ale nedokáže tu pravdu vysvětlit dospělým tak, aby je přesvědčil. Pokud má vůbec příležitost někomu něco vysvětlovat.
Přestože tedy svými rozumovými schopnostmi takový dospívající chlapec dosahuje stejné úrovně (a někdy i vyšší), jako většina dospělých, přestože jeho tělo produkuje mužské pohlavní hormony a dokonce i sperma, dospělí lidé v jeho okolí s ním často zacházejí stále ještě jako s dítětem.
Takové zacházení má ostatně oporu i v zákonech, protože rodiče odpovídají za výchovu svých potomků a rodiče nebo jejich zákonní zástupci také nesou odpovědnost za veškeré majetkové škody způsobené jejich dítětem do 18 let věku.
I když je občan trestně odpovědný už od svých 15 let, tak až do 18 let se u soudu zkoumá, zda nedošlo k zanedbání výchovy ze strany rodičů, pokud se jejich dítě dopustilo trestného činu.
To, že i dospívající chlapec je stále ještě považován za dítě, může být pro něj někdy docela výhodné. Dítě je sice dospělými všelijak omezováno (příkazy, zákazy, tresty), zato od nich požívá určitou ochranu.
Na druhou stranu existují situace, kdy chce člověk sám o sobě rozhodovat na základě vlastního rozumu. Příkladem může být třeba způsob trávení volného času, výběr kamarádů, oblečení či vůně, rozhodnutí kdy a jak se holit a další.
Již na počátku puberty kluci usilují o co největší samostatnost. Občas sice ještě dává přednost pomoci ze strany rodičů, nicméně většinou už chce všechno dělat sám a po svém. Pomoc a péče ze strany rodičů nebo dalších dospělých totiž může být v mnoha situacích nepříjemná, přestože to myslí dobře.
Jindy rodiče svého dospívajícího potomka nenechají rozhodovat o věcech, které se ho týkají, jako například o způsobu trávení volného času nebo o otázce jaké dívčí nebo chlapecké účesy zvolit.
V takových a podobných situacích někdy dochází ke konfliktům mezi rodiči a jejich dospívajícími dětmi. Každá ze zúčastněných stran se snaží prosadit svůj názor, ale dospívající je při takové výměně názorů v nevýhodě, protože dospělí mají na své straně moc a autoritu.
Mnozí dospívající se snaží tuto nevýhodu nějak vyrovnat. Nejčastěji tím, že zvyšují hlas a používají nespisovné výrazy, křičí a nadávají.
Pochopitelně existují také výjimky. Jsou i takoví dospívající, kteří se bez podobných projevů nespokojenosti obejdou. Nicméně obecně platí, že během puberty si dítě vůči svým rodičům či učitelům dovolí mnohem více, než třeba jen o pár let dříve, v dobách opravdového dětství.
Puberta jako oblíbená výmluva
A přestože slovem puberta se původně označoval proces tělesného dospívání (ostatně samotné slovo puberta pochází z latinského slova pubes, což je označení pro chloupky kolem intimních míst – tedy jeden z nejvýraznějších tělesných znaků dospívání), bývá puberta velmi často spojována právě s takovými projevy odmlouvání, křiku a neslušného vyjadřování dospívajících dětí vůči rodičům a dospělým lidem vůbec.
V tomhle významu slouží puberta velmi často také jako výmluva na nevhodné chování. A to pro obě zúčastněné strany, tedy dospívající i dospělé. Věty typu „On za to nemůže, že se chová tak nemožně, on je v pubertě,“ se v rodinách i ve školách ozývají dost často.
Pokud se však za příčinu konfliktů považuje puberta sama o sobě jako by to byla nějaká tajemná magická síla přicházející k nám neznámo odkud, tak často unikají skutečné příčiny neporozumění mezi lidmi různých generací.
Příčina konfliktu mezi dospívajícím a dospělým totiž nemusí vždy spočívat jen v tom, že dítě je v pubertě a nedokáže rozhodovat samo o sobě zodpovědně, ale třeba i v tom, že někteří rodiče včas nepoznají, že jejich dítě už vlastně přestává být dítětem.
Hranice mezi nesvobodou dítěte a svobodou dospělého člověka nemusí mít podobu tlusté dělicí čáry. Dospělí, kteří mají pro dospívající mládež pochopení, dovedou dávkovat svobodu a odpovědnost postupně. Nechávají svého dospívajícího syna či svěřence pomalu ale jistě dělat vlastní rozhodnutí.
Nejprve jej nechávají rozhodovat v takových maličkostech, jako například co si má na sebe zítra obléknout do školy. Postupem času mu dávají víc a více svobody, aby se ještě před dosažením dospělosti naučil rozhodovat sám za sebe.
Takoví rodiče chápou, že jejich dítě se dospělým nestane ze dne na den. Dávají mu příležitost, aby dospívalo postupně. To, jestli se objeví konflikty mezi dospívajícím a dospělými, nezáleží pouze na samotném dospívajícím, ale také na dospělých lidech v jeho okolí.
Přes určité potíže přežije většina dospívajících a jejich rodičů pubertu více méně bez vážného poškození. Pouze v případě, kdy konflikty mezi dospívajícími a dospělými překračují určité hranice, je vhodné se obrátit na profesionální pomoc, kterou poskytují poradci, zpravidla vysokoškolsky vzdělaní psychologové.
Pokud někdo nechce nebo nemůže navštívit přímo poradnu, může využít alespoň služeb některé z linek důvěry. Dospívající mohou využít například Linku bezpečí – tel. 116 111, Linku důvěry Dětského krizového centra – tel. 241 484 149. Pro dospělé existuje například Rodičovská linka – tel. 840 111 234.