Intimní Jakub Polanka
Ať už Jakub Polanka přistoupí ke své tvorbě v budoucnu jakkoliv, bude vždy jedním z nejtalentovanějších českých návrhářů moderní doby.
Svůj nejnovější projekt se rozhodl představit v úzkém kruhu návštěvníků, bez humbuku v Hale 17 pražské Chemistry Gallery. Polanka opět zahrál na experimentální strunu.
„Vždy mne zajímal ten moment proměny, kdy žena přijde zpět domů. Těch pár minut, kdy se za ní zavřou dveře a ona již nehraje svou veřejnou roli, ale ještě nezačala být součástí domácího prostředí. Je to ta chvíle, kdy si sundá boty, rozpustí vlasy, nechá ze sebe spadnout společenská očekávání. V tomto okamžiku je totiž opravdu sama sebou bez zatěžujících sociálních nánosů. Chtěl jsem oslavit nejen tento rituál každodenního osvobození, který sdílejí snad všechny ženy, ale i je samotné,“ říká návrhář.
Celá performance byla studie tohoto intimního momentu, který se Jakub a jeho přátelé, každý svým způsobem, snažili pochopit, procítit, zprostředkovat a zachytit.
V oděvu jako takovém byl důraz kladen materiál, který definoval tvar i zpracování. Formy se zjednodušují a v zakončení uvolňují.
Měkkost přírodních materiálů, tradiční vatikánské plátno (způsob ručního tkaní dvou různě vysrážených bavlněných přízí tak, že teprve po novém vyprání vzor získává plastickou strukturu), jordánské tkaniny i pletáže inspirované pruhy pouštních stanů evokují pohodlí, uvolněnost a bezpečí.
Intimita a tvůrčí svoboda je Polankova svébytná cesta, na kterou je nutné pohlížet ve všech jejích důsledcích. Polanka má dost talentu i kouzlo osobnosti, aby komerčně uspěl na mezinárodní scéně. Červený koberec právě probíhajícího filmového festivalu v Cannes by mohly zdobit jeho modely.
Ale Jakub Polanka o to zřejmě nestojí. Chce jít vlastním tempem, a za to si zaslouží respekt.