Blafy aneb Hlavně že je to levný
Jestli mě někdo, kdo se mihl v různých kuchařských šou v televizi, fakt baví, je to Roman Vaněk. Párkrát byl v Pohlreichově Ano, šéfe. Teď už pár týdnů natáčí videa, která jsou k vidění na Stream.cz.
Jasně, není to nic nového, spousta lidí už je sleduje pravidelně, ale mně připadají tak skvělá, že je budu nekriticky chválit až do nebe. Vaňkův pořad se jmenuje Peklo na talíři a jeho sledování před večeří je vhodné hlavně pro lidi, kteří chtějí zhubnout. Zaručeně je chuť k jídlu až do rána přejde.
Vaněk totiž poměrně dopodrobna rozebírá, jaké šmakulády jíme, co v nich je za sajrajty a jak nám je výrobci vylepšují, aby co nejvíc ušetřili na výrobních nákladech a přitom aby to vonělo a chutnalo, tak jak má.
Třeba taková šunková pizza. Vaněk si vybral pár těchhle mražených dobrot z obchoďáků a hledal, kolik je v nich šunky. Musel si na to vzít pinzetu. Šunková pizza s obsahem 0,2% šunky, to si z nás výrobci asi vážně musí dělat legraci. Zbytek toho, co na první pohled vypadá podobně jako šunka, je výrobní salám.
Docela by mě zajímalo, jak se to vyrábí. Představuju si to nějak takhle: v pizzafabrice uplichtí pizzu z různých chemikálií, náhražek a výrobního salámu. Když je hotová, nastoupí šunkový mág, který vede šunkové oddělení. V tom pracují lidé, kteří mají za úkol krájet šunku na co nejmenší kousíčky.
Šunkový mág si pak oblékne bílé rukavičky, vezme nádoby s pečlivě napreparovanou šunkou a pinzetou na každou pizzu položí přesně dva miniaturní odřezky. Voilá, šunková pizza je hotová. Šunka v ní přece je, žejo.
A teď zpátky k výrobnímu salámu: Osobám se slabším žaludkem a nervy opravdu nedoporučuju koukat se na následující video, které je právě o téhle chuťovce. Když jsem viděla já, letěla mražená pizza z mrazáku rovnou do popelnice. Radši se budu patlat o půl hodiny dýl s domácí vlastnoruční pizzou, než jíst takový blaf jako je výrobní salám. Na to fakt nemám žaludek.
Hodně mě baví i Vaňkovy rozborky. Co všechno obsahuje taková sklenice kupovaných utopenců jsem snad taky ani nechtěla vědět, pokud jsem si měla uchovat aspoň nějaké iluze o výrobcích potravin.
Podobně děsivý je v jiném videu rozbor grónské pomazánky, citronových koncentrátů nebo šunky. No, aspoň vím, proč moje kočka nad některými druhy šunky z obchoďáku s odporem ohrnuje čumák a uraženě odchází k misce s granulemi.
Trochu si za to můžeme sami. Většinu zákazníků v superhypermegamarketech u nás nezajímá, co potraviny obsahují, ale kolik stojí. A čím nižší cena, tím větší zájem. Kvůli levnému nebo zlevněnému čemukoliv se lidi dokážou v obchoďácích klidně i poprat. Sami nutíme výrobce, aby nám nabízeli jídlo co nejlevněji, takže výrobci do něj cpou různé hnusy, aby i na tom nejlevnějším výrobku co nejvíc vydělali.
No, aspoň, že na obaly pak píšou složení tak malým písmem, že ho ani člověk s perfektním zrakem nemá šanci bez lupy přečíst. Ono je snad i lepší nevědět, že je to takový blaf, že by ho soudný člověk nenabídl ani toulavému psovi.