Masopust – karneval jídla i módy
Oproti světu má Česko pár výjimečností. Třeba Švejka, Pilsner Urquell, syrečky, ponožky v sandálech nebo víno s colou. Ten, který by si zasloužil označení opravdu cenného, je svátek prvních příznaků jara – Masopust.
Masopust je třídenním svátkem, začíná po svátku Tří králů a jeho konec je závislý na datu Velikonoc. Masopust vychází především z antického Říma, kde se oslavoval začátek jara a s ním spojené radosti, jako třeba plození dětí!
Římský Carni-val doslova znamená nabytí síly z „masa“ a byl tak označován jeden konkrétní den spojený s hodováním a maškarami. A tak se tančilo, pilo, jedlo a slavilo, jak se dalo, protože po skončení Masopustu následuje čtyřicetidenní půst před Velikonocemi.
Bez masa, sladkostí, dobrot i alkoholu. Tento čas přináší prostor soustředit se na největší křesťanský svátek. Velikonoce v žaludcích totiž zase spustí ódu a chvalozpěvy, když si za prvních teplých dnů dopřáváme jehněčí a nádivku z plata vajec.
Samozřejmě nelze opomíjet duchovní náplň svátků, které se v Evropě slaví víc než Vánoce! Možná by se nastupující česká generace měla zamyslet nad tím, že Velikonoce jsou svátky rodinné stejně jako Vánoce a že jsou docela opomíjené. Rozhodně víc, než Vánoce.
Nehledě na to, že se dějí zázraky a otevírají jeskyně! Celý čas od konce Vánoce a do začátku jara, je mišmašem pohanských pověr a křesťanských zákonů. Je to úžasný čas, který stojí za znovuobjevení!
Ale zpět k Masopustu. Kdo někdy zavítal na tento průvod hojnosti, určitě si nemohl nevšimnout, jak jsou lidé v tento čas neskutečně tvořiví. Lid vždy miloval karnevaly a i ze zarytých puritánů se na chvíli stanou pomyslní obdivovatelé Galliana.
Kreace, které člověk vidí kolem sebe, jsou plné nápadů a vycházejí z kořenů, tradic a přírody. Neuvažují takto přeci dnešní „pokrokoví“ návrháři? Neustále hledají starou dobrou inspiraci v lidstvu samotném, nebo šmejdí v přírodě a hledají něco, co už samo o sobě vypadá jako móda.
Lidé se po zimě těší na barvy, květy, zelené stromy, vůně a slunce. To všechno se promítá do masek návštěvníků karnevalu. Je to i svým způsobem děsivé, protože síla nevybitých hormonů a pudů je hlavním důvodem, proč se vlastně karnevaly dějí.
Dnes je vše dovoleno! Fantazie (v jakémkoliv směru) je povolena! Obří klobouky, nabírané sukně, vyzývavý make-up, ženy se převlečou za muže, muži za ženy. Všichni tančí, pijí, zvrací, milují se, hodují a oslavují život. Taková love-parade se staletou tradicí!
Nehledě na to, že různé kraje mají své kroje a zvyky. Kupříkladu na jihu v Komařicích mají muži vysoké rajtky a stejně tak vysoké klobouky. Vypadají jak neuvěřitelně vysocí galáni z dob dávných. Tančí před každým domem koledu, i přesto že skoro každý z nich má okolo 190 cm. Nakonec nasednou na koně a cválají vesnicí jako „ti stateční“ z westernu.
Krom módy je samozřejmě důležité dodržet standard i v jídle. Asi největší dobrotou jsou tvarohové koblížky.
Recept na tvarohové koblížky
Ingredience: 250 g tvarohu, 2 ks vejce, 250 g polohrubé mouky, 1 špetka soli, 1 kypřící prášek do pečiva, 1 sklenka mléka, 1 lžíce rumu, brusinková marmeláda, olej na smažení
Tvarohové koblihy se tvoří z těsta, které si vznikne promícháním mouky s práškem do pečiva, tvarohem, vejci, špetkou soli, rumem a mlékem. Mléko se přidává podle potřeby, tzn. jak je těsto hutné. Poté se těsto nechá tak 40 minut kynout.
Z těsta se vykrajují lžící bochánky. Ty se dají na pomoučněný vál a tvoří se z nich placičky, které se nelepí. Nechají se dozlatova smažit v rozpáleném oleji. Ještě horké tvarohové koblihy se obalují v cukru.
Pak přichází čas na marmeládovou náplň pomocí „zdobítka“ na dorty. Do koblihy se udělá nožem díra a pomocí nástavce se marmeláda dostane dovnitř!
Publikováno: 17. 3. 2021
Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.
Více
