Chvála uniformy
Napoleon Bonaparte. Vojevůdce, milovník, tyran, stavitel i ničitel. Je ikonou mužství, války, změn v systému a hlavně pak revoluce! Symbol všeho, co si s ním člověk identifikuje stejně jako křišťály na krku s Květou Fialovou, je jeho uniforma.
Oděv, který byl vytvořen, aby jasně určoval, kam člověk patří. K jakému vojsku, do jaké sociální skupiny, jeslí nebo skautského tábora se má přihlásit?
Lidé se třídí podle uniforem a snadno se díky nim orientují. Samozřejmě ta šlechtická má o něco lepší vybavení a zdobení, než třeba ta, co nosí popelář. Ale úloha je stále stejná. Odpovídá na otázku, kam patříš ?.
Na šlechtické uniformě se vyskytují další symboly, které na denním světle nebezpečně září, odměny za zásluhy, medaile, šperky, frčky… Čím víc se uniforma liší od toho druhého, který se v té své vedle snaží také existovat, tím víc se její majitel stává jedincem i osobností ve stádu.
Bonaparte, stejně jako spousta jiných a jemu podobných, byl zavražděn a jeho sláva se rozplynula někde mezi cypřiši na Elbě. Ale to, jak se prezentovali, zůstává věčné. Proto mnoho ikon 20. století uniformu zvolilo jako zásadní doplněk šatníku. A v některých případech se nejednalo tolik o doplněk, ale hlavně o protest.
V 70. letech nošením uniformy proti válce ve Vietnamu bojoval leader hnutí hippies a mučedník na heroinu Jimmy Hendrix. Jeho vystupování v napoleonské „kamizolce“ se stalo legendou! K tomu celému měl ve vlasech ještě šátek jako kdysi Indiáni čelenky z peří jako potvrzení všem, že je vyvrhelem stejně jako oni. A to ve své vlastní zemi.
Po Jimmyho tragické smrti a po ukončení války se uniformy staly vlajkou nového boje, boje rocku proti disko! Kdo nenosil vojenskou bundu s odznáčky a umaštěné vlasy, když se ze salónků ozývalo drc drc, patřil automaticky mezi „elasťáky“! Byla vyhlášena válka o životní styl.
Člověk si mohl zvolit, do jaké armády bude patřit, buď do pluku s trvalou, nebo k vousáčům bez deodorantů… A ne jeden občan jakéhokoliv státu z toho měl docela silné trauma.
Kupříkladu v Česku to muselo být v navazujících osmdesátkách pořádně zapeklité, koho uváženě zvolit. Zda-li Michala Davida nebo Arakain? Obojí hodné k dezerci! Nakonec proto mají Češi (a nejenom oni) tolik rádi filmovou postavu Ripleyové ve Vetřelci, ta totiž dala tomuto oděvu unisexovou nálepku, a tak se stala modlou všech homosexuálů na planetě!
Postupem vývoje módního a hudebního průmyslu se kamizolka, vesta, uniforma stala opravdu jen doplňkem, který hlásá jediné: jsem hodně cool! Nosí ji kde kdo a většinou se jedná o události spojené s basketem. Nebo Michaelem Jacksonem.
Pokud byla v 90. letech nějaká osobnost, která uniformě vrátila lesk, byl to právě on a to doslova, protože zlato hrálo u tohoto umělce vždy prim! Proto se lze na každé talentové soutěži jako American Idol těšit na dalšího a dalšího imitátora, který si koupí nebo vlastnoručně vyrobí onu slavnou uniformní bundu, právě à la Napoleon.
V dnešní době, tedy v 21. století, bundu-uniformu nosí převážně ženy. Možná to o lecčems vypovídá, aby také ne, konečně se totiž mohou řádně projevit. Proto by bylo docela dobře, kdyby se z nošení tohoto módního doplňku, který kdysi tolik symbolizoval, nestalo něco, jako je třeba nová image Miley Cyrus.
I tam lze sice cítit rebelii a revoluci, avšak tak zoufalou a neukotvenou. Možná by se měla duše této „bundy“ oprášit a trochu jí vštípit nespoutanost a sofistikovanost éry, kdy vznikla. Pointu období, kdy vlastní názor něco znamenal. Takže směle do toho!