Dělená strava
Je dobré vědět, že dělená strava není žádná dieta, ale druh jídelníčku. Způsobů, jak rozdělit typy stravy na skupiny, je několik. Jedná se o rozdělení potravy podle rozličných klíčů a kritérií do různých a různě početných skupin, které se buď navzájem nekombinují nebo kombinují podle různých pravidel. Co je to dělená strava?
Tato myšlenka stravování se sem dostala z Ameriky. Původně dělená strava sloužila lidem trpícím onemocněním ledvin. Dělená strava je založena především na teorii, že jednotlivé potraviny potřebují kyselé PH, jiné naopak zásadité. Aby trávení fungovalo tak, jak má, potraviny by se neměly mísit.
U dělené stravy nedochází k hladovění. Tělo člověka stále dostává převážnou část potřebných živin k fungování, proto se spíše hovoří o životním stylu než o samotné dietě. Podle některých je dělená dieta ochranným prostředkem pro trávicí systém. Dělená strava je originální stejně jako dieta podle krevních skupin.
Dělená strava a její principy
Dělená strava stojí na principu dělení potravin do jednotlivých skupin. V některých případech se potraviny mohou kombinovat, někdy naopak vůbec. Spojení vybraných skupin není pro zažívání dobré, a tak je třeba je rozdělit. Jaké existují skupiny?
Bílkovinné potraviny
Do této skupiny patří především maso. Člověk by se měl vyhýbat především vepřovému masu a dávat přednost rybám a drůbeži. Dělená strava dává přednost sójovým výrobkům, vejcím a sýrům. Co se týče nápojů, doporučují se zejména ovocné čaje, ovocné víno, bílé a červené víno.
Patří sem i ovoce, ale pouze některé, a to hlavně citrusy (pomeranč, grapefruit, citron), kyselá jablka a hrušky, broskve, meruňky, třešně, mnohé exotické ovoce (mango, papája, ananas), jahody a maliny.
Stejně jako u vína platí, že čím sladší, tím méně se do této skupiny hodí. To se týká převážně jablek a hrušek. Do této skupiny patří i povařená rajčata. I když se nejedná o ovoce, povařením se rajčata stávají mnohem kyselejší, a tak je možné je sem zařadit.
Sacharidové potraviny
Do této rozsáhlé skupiny patří hlavně celozrnné obilí jako jsou pšenice, žito, oves, ječmen, proso, sušená kukuřice a neloupaná rýže a výrobky z něj jako jsou chléb a housky, koláč z celozrnné mouky, těstoviny, krupice. Zkrátka vše, co je celozrnné.
Součástí této skupiny jsou některé druhy zeleniny, a to hlavně brambory a bramborový škrob, kadeřavá kapusta a cukrová kukuřice. Bez pochyb sem patří i ovoce jako například banány, sladká jablka a hrušky, fíky, hroznové víno, datle. Dále také sušené ovoce kromě rozinek, které sem dělená strava nezařazuje.
Z nápojů do této kategorie zařazuje dělená strava husté ovocné šťávy, sirupy a také pivo. Pokud je řeč o potravinách s vysokým obsahem sacharidů, tak se nesmí opomenout nejznámější cukerný koncentrát, a sice med. Patří sem také prakticky všechny luštěniny kromě sóji.
Neutrální potraviny
Dělená strava sem řadí tuky, a to především oleje lisované za studena, neztužené margaríny a máslo, mléčné výrobky s obsahem tuku vyšším než 50 %. Lze sem zařadit i tučnější sýry, které mají obsah okolo 60 %. Těmi jsou například sýr smetanový, máslový, hermelín, mozzarella, Cottage, ricotta. Dále sem patří uzené výrobky (šunka a jiné uzeniny) a uzené ryby (makrela, pstruh, losos).
Dále zelenina, která se používá především jako příloha k předcházejícím 2 skupinám. Jsou jimi lilek, květák, zelené fazolky, vařená brokolice, čínské, červené a bílé zelí, zelený hrášek a čerstvá kukuřice, okurky, česnek, kedluben, mrkev, paprika, feferonky, ředkvičky, ředkev, červená řepa, růžičková kapusta, červené zelí, kysané zelí, celer, špenát, čerstvá rajčata, kapusta, cuketa, cibule, hlávkový salát, ledový salát.
Dále pak ořechy kromě arašídů, koření a bylinky, houby, droždí, výhonky a fazolové klíčky, a k pití bylinkové čaje.
Dělená strava má tedy za cíl oddělit od sebe první dvě složky. To znamená, že jeden den jíst pouze bílkovinné potraviny a druhý den pouze sacharidové potraviny. Neutrální potraviny lze jíst bez omezení, kdykoli člověk na to má chuť.
V čem dělená strava lidskému organismu prospívá?
Dělená strava může být určitě v některých případech prospěšná, zejména pro lidi trpící určitými typy zažívacích potíží. Zde však lze hovořit o zdravotním problému, který člověk většinou řeší s lékařem stejně jako léčbu obezity.
Nicméně pokud by člověk vycházel z předpokladu, že pro lidský trávicí systém není vhodné kombinovat bílkoviny a sacharidy, pak by ani kojenci nesměli přijímat mateřské mléko, protože je složeno jak z bílkovin, tak ze sacharidů. Mateřské mléko je přitom velmi důležité stejně jako správný pitný režim.
Konkrétní nebezpečí, která představuje dělená strava
Dělená strava snadno může způsobit nedostatek některých vitamínů a minerálů, především vápníku, železa a vitamínů B. To může vést ke zvýšené únavě, osteoporóze, chudokrevnosti a dalším zdravotním rizikům. Na tom se shodují mnozí výživoví poradci.
V době, kdy člověk přijímá jen bílkoviny, musí organismus provádět takzvanou glukoneogenezi. To zjednodušeně znamená, že aby získalo lidské tělo spotřební energii, přeměňuje bílkoviny na sacharidy. Při tomto procesu vzniká kyselina močová, která je hlavní příčinou nemoci zvané dna.
Dělená strava a její vliv byla testována v nedávné studii švýcarského vědce. Testované osoby rozdělil do skupin A a B. Skupina A dostávala stravu rozdělenou podle zásad dělené stravy, zatímco skupina B dostávala běžně složenou stravu.
Obě skupiny přijímaly nízké množství kalorií – tak, aby došlo k úbytku hmotnosti. Na konci testu byl úbytek váhy u obou skupin prakticky stejný. Prokázalo se tedy, že dělená strava na hubnutí vliv nemá.
Lidský organismus potřebuje pro hubnutí a optimální kondici vyváženou stravu každý jeden den. Musí přijímat mnoho důležitých látek pro správné fungování jako je například vláknina.