Módní návrhář Yves Saint Laurent
Parfémy, kosmetické produkty a oděvy YSL jsou dobře známé každé milovnici kosmetiky a módy. Co víme o samotném zakladateli této ikonické značky?
Roku 1936 se v alžírském Oranu narodil Yves Saint Laurent do poměrně zámožné francouzské rodiny. Už od mládí projevoval velký cit pro módu, a proto nebylo divu, když získal vzdělání v pařížské diorovské škole.
V roce Diorovi smrti převzal teprve jednadvacetiletý Laurent post hlavního návrháře módního domu Dior a stal se tak bezprostředním nástupcem po Christianu Diorovi.
Už v této době se u mladého návrháře projevovaly jisté psychické problémy, nicméně i přesto si zachoval chladnou hlavu a s první kolekci nazvanou „Trapéza“ sklidil velký úspěch. Již tehdy byl často označován za „zázračné dítě francouzské módy“ a tomuto označení ve svém životě mnohokrát dostál.
V módním domě Dior zůstal až do roku 1960. S příchodem války byl stejně jako každý jiný muž povolán k vojenské službě. Právě zde se projevila jeho nemoc naplno a ze služby byl odvolán.
V této době se již znal se svým celoživotním společníkem a partnerem Pierrem Bergém. Právě tento muž byl klíčovou postavou v tvorbě a životě slavného návrháře, jelikož s ním založil svou vlastní značku.
Zrodila se legenda. Yves Saint Laurent s představením své první vlastní kolekce sklidil velký úspěch, který mezinárodní tisk roznesl do celého světa.
Co je pro návrhářovu tvorbu především typické, je jeho neustálé revolucionářství v ženském oděvu. Změnil šatník tehdejší moderní ženy, zaměřil se na to, co opravdu žena dvacátého století potřebovala.
Žena byla v jeho očích rovna mužům. Oblékl svoji ženu do typicky mužských šatů. Halenky, saka, kalhotové kostýmy, to vše bylo v ženském šatníku Yves Saint Laurenta povoleno.
V roce 1962 si založil vlastní značku s módním domem v Paříži. Byl prvním návrhářem, který stvořil řadu prêt-à-porter jako levnější verzi módy haute couture. A tak se o necelé čtyři roky později zrodilo oblečení Yves Saint Laurent Rive Gauche. Řetězec butiků s mnohem levnějším zbožím, které bylo konečně dostupné pro širší klientelu.
Oblečení s nádechem bohémství se stalo velmi populární a průkopnické. Yves Saint Laurent ze sebe udělal ideální objekt pro reklamu své značky. Podobnou návrhářskou ikonou je dnes Karl Lagerfeld, který je hlavním návrhářem značky Chanel a vlastní i svoji vlastní značku parfému a oblečení.
Oblečení je jistě méně důležité než hudba, architektura nebo malířství, ale bylo tím, co jsem dělal a čím jsem se podílel na proměnách mé doby.
Yves Saint Laurent
Právě jednou z nejvíce revolučních kousků ženského šatníku od Yves Saint Laurenta se stal smoking. Nový symbol značky se objevil poprvé v kolekci podzim/zima roku 1966. Smoking, večerní obdoba obleku, se stal novými večerními šaty pro ženy. Stal se symbolem osvobození a v mnohých vyvolal pobouření a nesouhlas.
Hvězda návrhářského světa módy získávala mnoho inspirace pro své modely z cest po celém světě. Exotické cesty do Ruska, Číny, Japonska, Španělska, Afriky a především Maroka se odrážely na mnoha modelech značky YSL.
Nejpopulárnější se staly kolekce inspirované Indií a Marokem, při kterých se přítomný divák módní přehlídky jakoby ocitl v cizí zemi s nádechem orientu.
Do roku 1980 byla produkce značky YSL tak velká a významná, že Metropolitní muzeum v New Yorku mu věnovala celou jednou retrospektivní výstavu. Nebylo to jen oblečení, co návrhář svým zákazníkům nabízel, byly to i různé doplňky či parfémy, které chtěl vlastnit takřka každý.
Yves Saint Laurent byl bohužel silně závislý na drogách, které zhoršovaly jeho deprese, jež měly vliv na návrhářovu tvůrčí práci. Módní dům byl pohlcen skupinou Gucci a řady prêt-à-porter nyní patřily Tomu Fordovi.
V lednu roku 2002 se Yves Saint Laurent rozloučil se světem módy. YSL Haute Couture nadobro ukončilo své působení. Na počest „francouzského zázračného dítěte“ bylo na mole v Centre Pompidou v Paříži předvedeno neuvěřitelných tři sta modelů tohoto návrháře, který se nesmazatelně zapsal do historie módního světa.
Zdroj: TAGARIELLO, Maria Luisa. Legendární módní návrháři. 1. vyd. Praha: Slovart, s. r. o., 2014. 301 s. ISBN 978-80-7391-906-1