Vidlák s igelitkou u moře
Typický Čech na dovolené je snadno identifikovatelný. Muži mívají kostkované kraťasy, proužkovanou košili, sandály nebo kecky a v nich ponožky. Ženy zas často nosí maxitrika v různém stupni vytahanosti a trekové sandály. Důležitým poznávacím znamením je více či méně jetá igelitka z nějakého českého řetězce.
Odrbaná igelitka je nesmírně důležitá. Slouží jako poznávací znamení krajanů v cizině. Ulehčuje Čechům seznamování mezi sebou navzájem a navázání kontaktů za účelem zjištění, kde mají levnější trička s obrázkem šikmé věže, kde chtějí za zmrzlinu nehorázné prachy a kde se tady v té Itošce dá sehnat něco pořádného k jídlu, třeba hamburger nebo hranolky.
Lidé z Kauflandu to dobře vědí, a tak přišli se skvělou soutěží, která pomáhá Čechům navazovat v daleké cizině přátelství s jinými Čechy, a navíc jim i nabízí šanci vyhrát dovolenou nebo poukázku na nákup.
Soutěž se jmenuje Taška jede do světa a hlavní roli v ní hraje igelitka, Čech na dovolené a nějaká ta pamětihodnost nebo vodní plocha v pozadí.
Nebo velbloud. Může být živý i na obrázku. Důležitá je přeci ta igelitka.
I když se část soutěžících nechává fotit s igelitkou, na které jsou ještě vidět sklady, jak byla v kufru, na řadě fotek je evidentní, že igelitka z Kauflandu je nepostradatelným módním doplňkem turistů.
I když někteří dávají jasně najevo, co si o soutěži myslí. Tahle holčička je mi prostě sympatická.
Na indické pláži se igelitka mimořádně vyjímá.
Stejně tak na safari v Keni.
Igelitka není módním doplňkem jen pro turisty středního věku. I parta, která se chystá zapařit v baru na Ibize, jí dá přednost před nějakou hogo-fogo taštičkou.
Do Thajska jeďte taky jedině s igelitkou!
Dovolená nemusí být jen v exotických dálkách. I u nás máme přece tolik pěkných míst. Nakonec, dovolená se dá v pohodě prožít i doma. Sice to pak moc nenaplňuje téma soutěže Taška jede do světa, ale proč pár fotek neposlat a nezkusit to, žejo.
Vznikají pak fotky plné tvůrčí invence a nápadů.
Čím víc tašek, tím větší šance vyhrát, řekla si asi tahle dvojice a pověsila igelitku i na sochu. Koncentrované buranství.
Tohle mě dojalo. Igelitka a folklór! Jo!
Ověšet igelitkami sebe i všechno, co je v dosahu objektivu, to je taky oblíbená taktika soutěžících. Proč si ale k pózování následující soutěžící vybrala schéma kravských předžaludků, mi nějak uniká. Nejspíš se na něj dobře aranžovaly igelitky. Hned má ta fotka takový romantický nádech, co? Předžaludky, žlázy a igelitka jako šperk umně naaranžovaná na tílku. Tleskám!
A teď už ta pravá romantika – soutěžící na fotografii vyjadřují hluboký cit nejen k sobě navzájem, ale i k nízkým cenám v Kauflandu. Ti by měli vyhrát!
Zato dětičky povalující se po Masarykově památníčku bych pěkně rychle hnala. A autorku fotky bych poslala na povinnou sérii přednášek o významných českých osobnostech. Vím, že soutěž je soutěž, ale trochu té úcty by snad neškodilo.
Vítání občánků kdesi v Žatci je naopak tou pravou příležitostí, jak dát najevo svůj vztah ke Kauflandu. Babičkám a tetičkám jistě i po letech ukápne slza dojetím nad scénkou s miminem a igelitkou. Škoda, že si šťastná maminka neoblékla něco červeného, aby to pěkně ladilo.
Za tuhle fotku se bude ten nebohý chlapec stydět od puberty nejmíň dalších třicet let. Autorka si asi myslela, že vytvoří roztomilou fotku, vylezla jí z toho ale vrcholná trapnost.
Trapností se dá v soutěži najít víc. Fakt se chci koukat na cizího chlapa, jak se staženými kalhotami trůní na záchodě a luští leták z Kauflandu.
Kupodivu jev soutěži i pár fotek, které se drží tématu a přitom mají nápad, nadhled a není na nich jen tetka s igelitkou. Třeba tenhle turista v Itálii mě baví.
Stejně jako tahle školačka, která se taky nebere moc vážně.
A nakonec prchající vězeň. I s igelitkou se dá udělat fotka, na které je něco jiného než taťka a mamča u vody.
Konec legrace, na konec jsem si nechala fotku, která je tak typická, že víc už být nemůže. Je tam všechno. Strejda v rybářské vestě a s ponožkami v sandálech, plná igelitka doma nasmažených řízků, aby nám v tý dálce nevyhládlo, pokus o vtip (strejda podpírá věž, aby nespadla, když jí v tý Pííze špatně postavili) a děsivě špatná kompozice i s turistkou odvedle.
Moc bych si přála, aby Češi nebyli v cizině poznat. Aby místo potrhaných a odřených igelitek za 5,90 z Kauflandu měli třeba úplně obyčejné látkové tašky, s kterými nebudou vypadat jako vidláci. A nechci slyšet, že látkové tašky jsou drahé. Nejlevnější se dají koupit do třiceti korun.