Pivo v českých zemích
Málokterý nápoj má takovou historii jako pivo. Jaký je rozdíl ve výrobě tmavého a světlého piva? Jak se liší výčepní pivo od ležáku? Co je to kvasnicové pivo? To vše se čtenáři dozví v tomto článku.
Stručné dějiny piva
Dějiny zlatavého moku jsou prastaré. S trochou nadsázky lze tvrdit, že pivo je tak staré jako lidstvo samo. Již staří Egypťané či Babyloňané vařili tento nápoj. I přestože by málokdo nazval jejich zakalený a čpavý nápoj pivem, používali v podstatě podobné technologie jako my dnes.
Během středověku bylo vaření piva především výsadou klášterů. Evropští mniši zdokonalovali technologii výroby piva. Právě oni začali používat chmel jako konzervační přísadu.
Velký rozmach pivovarnictví u nás nastal, když čeští králové zakládali opevněná města a udělovali měšťanům různá privilegia. K nim patřilo právě pivovarnictví a výroba sladu. Po roce 1517 získala právo vařit pivo i česká šlechta. V Českých zemích se také vždy vařilo pivo i pro vlastní potřebu, tedy po domácku.
Důležitým mezníkem v dějinách pivovarnictví se stala průmyslová revoluce. Tehdy došlo k mechanizaci výroby a doba s sebou přinesla významné vědecké objevy. Šlo především o nové poznatky, které se týkali šlechtění kultur pivovarnických kvasinek.
Druhy piva
Jednotlivá piva se od sebe poměrně výrazně odlišují. Barva piva je ovlivněna druhem sladu. Světlá piva se vyrábějí z tzv. plzeňského sladu sušeného při teplotě 80 až 82 °C, zatímco tmavá piva se vyrábějí z tzv. bavorských sladů pražených při teplotě 105 °C. Vlivem vyšší teploty sladový cukr karamelizuje a tmavne, čímž ovlivňuje vůni i chuť tmavých piv.
Stupňovitost piva vyjadřuje přibližný obsah extraktivních látek v mladině a piva se podle ní dělí následujícím způsobem:
- Výčepní piva – 7 °C, 8 °C, 10 °C
- Ležáky – 11 °C, 12 °C
- Speciální piva – 13 °C, 14 °C, 16 °C, 18 °C, 19 °C
- Dietní piva a nízkoalkoholické pivo
- Pito
Stupně neoznačují procento alkoholu (to je například u 12° světlého piva cca 4%, u 12° tmavého piva cca 3%).
Kvasnicové pivo se dodává pouze v sudech, má vyšší pěnivost a říz. Vyrábí se přidáním rozkvašeného do již hotového piva před stáčením. V pivním sklepě se nechá 2 až 3 týdny uležet. Teprve potom se může stáčet. Lehký zákal při čepování není na závadu. Pivo má být skladováno v temnu při teplotě 8 až 9 °C.
Důležité vlastnosti piva:
|
Druhy piva |
Pěnivost |
Čirost a vady piva |
Chuť a vůně |
|---|---|---|---|
| Světlá piva | výška pěny 4 cm, pěna má být kompaktní a má vydržet 3 minuty | kvasničný zákal (příčinou bývají divoké kvasinky, pivo je neprodejné), zákal chladový (obvykle způsoben dlouhodobým transportem nebo skladováním při nízkých teplotách, obvykle se ztrácí zvýší-li se teplota piva na 10 °C), hořká nebo kvasničná chuť, nízký obsah oxidu uhličitého |
chuť čistá sladová, slabě až silně nahořklá bez karamelové příchuti |
| Tmavá piva |
chuť nasládlá, karamelová, chmelově nahořklá | ||
| Speciální piva |
chuť plnější a výraznější | ||
| Kvasnicová piva | vyšší pěnivost | lehký zákal není na škodu |
větší říz, výraznější chuť, vyšší obsah CO2 |
Publikováno: 22. 4. 2021
Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.
Více
