Tradiční čínská medicína – léčba civilizačních chorob jídlem
Problémem současného člověka je nadbytek (nejen v jídle) a vnitřní horko, které způsobují řadu potíží. Někdy přitom stačí jen upravit jídelníček a stravovací návky. O jídle, jeho vlivu na naše zdraví a tradiční čínské medicíně jsme vedli rozhovor s MUDr. Petrem Hoffmanem.
Tradiční čínská medicína umí léčit civilizační neduhy. Třeba alergie, astma nebo vysoký krevní tlak. Na nemoc nahlíží z jiného úhlu než klasická západní medicína.
Jakých chyb se podle vás v oblasti stavování nejčastěji moderní člověk dopouští?
Měli bychom jíst pestře, střídmě a pravidelně, což se často neděje. Žijeme v hektické době a problémem je, že máme všeho nadbytek. Máme hodně práce, hodně jídla, hodně starostí, hodně stresu. Strachujeme se o práci nebo o majetek. Na druhé straně máme nedostatek klidu a prostoru pro relaxaci. Z toho vzniká nerovnováha, která se projevuje prostřednictvím psychosomatických potíží.
Jedním z největších prohřešků je, pokud si neuděláme čas na snídani. Když se ráno v „kotli“ správně nezatopí, tak se nerozhoří a během dne nespaluje tak, jak by měl. Ráno se člověk nemá čas najíst, v poledne sní nějaký sendvič a pořádně se odmění až večer, kdy si dopřeje velké množství jídla. To však zhoršuje spánek a vůbec trávení jako takové.
Ráno se pak člověk probudí a pociťuje kocovinu z jídla, kdy je mu těžko od žaludku a nemá myšlenky na snídani. Takto to pokračuje den za dnem. Snídaně je skutečně důležitá. Znám jednoho čínského lékaře, jenž odmítá léčit lidi, kteří nesnídají. Takoví lidé se totiž ani nemohou uzdravit.
Při jídle je také důležitá pravidelnost. Náš organismus by si měl navyknout, že v určitou hodinu – například ráno v osm – bude dostávat jídlo. Jakékoli vychýlení z nerovnováhy se samozřejmě někde projeví. Neznamená to, že je nutné každý den v roce jíst přesně na minutu v osm hodin, to by se nám těžko dodržovalo. Je ale třeba se o to alespoň snažit.
Jak se díváte na přídatné látky v potravinách?
Éčka jsou problémem. Některé výzkumy říkají, že to či ono éčko je neškodné, ale nikdo neví, co udělá jedno éčko s druhým éčkem. Někdy je v potravinách třeba pět takových přídatných látek a nevíme, co dohromady v organismu provedou. Podle čínské medicíny jsou éčka označovaná za horké toxiny. Organismus je musí odbourávat a uvnitř vzniká tzv. latentní neboli skryté horko.
Číňané říkají, že dříve byla doba ledová, kdy jsme byli napadeni vnitřním chladem, dnes jde o dobu latentního horka, které vzniká z jídla nebo potlačených emocí. Z pohledu tradiční čínské medicíny na moderního člověka je největším problémem právě toto vnitřní horko, které vytváří podhoubí pro různé nemoci.
Při léčbě pacientům doporučujete vhodné a nevhodné potraviny. Existuje nějaké univerzální doporučení, co bychom měli jíst, abychom se cítili lépe?
Čím jednodušší a přirozenější jídlo je, tím je pro nás lépe stravitelné. Čím více je chemické, tím hůře ho trávíme. Nepřirozená strava se totiž v našem „kotli“ spaluje těžko. Můžeme si to představit asi tak, jako když máme kotel na dříví (což je přirozená strava), ale přikládáme v něm PET lahvemi (tedy nepřirozenou stravou).
S takovým palivem nepodá náš kotel dostatečný výkon, čmoudí a brzy se oddělá. Pokud máme tedy tu možnost, měli bychom si vybírat přirozenou stravu na úkor té nepřirozené.
Konkrétně je vhodné vyhnout se například pasterizovanému a jinak ošetřenému mléku. Takže je lepší kupovat mléko z mlékomatu nebo přímo od farmáře. Z tuků je doporučováno sádlo nebo máslo, tedy žádné margaríny. Když si představíte vazelínu při teplotě asi 40°C, tak se s ní nic nestane.
Naopak takové máslo nebo sádlo se rozpustí a nic z něho nezbude, tedy přirozeně se rozloží. Dříve se margaríny doporučovaly, ale dnes se od nich opouští. Věda je poplatná výzkumu, lobby a tomu, kdo daný výrobek prodává. Proto je lepší zachovat si zdravý selský rozum.
A jak je to s cukry? Nedávno se objevila informace o tom, že jsou škodlivější než tuky.
Cukry jsou všude kolem nás, jde hlavně o monosacharidy. Cukr je v medu i v ovoci (sušeném i syrovém). Ovoce by se nemělo jíst asi půl hodiny před jídlem a dvě hodiny po jídle, neboť když trávíme cukry, tak to trvá dvě hodiny, ale cukry spolu s bílkovinami trávíme celých 13 hodin.
Například geneticky modifikovaný cukr z kukuřice zapříčiňuje nárůst obezity, se kterou se stále častěji setkáváme v západním světě. Cukr je nejen v coca-cole, ale také ve fresh džusech. Je rozdíl mezi tím, jestli vypijete naráz sklenici vymačkaného džusu nebo sníte jablko či hrušku, které budete jíst delší dobu.
Neměli bychom také jíst ovoce, jako jsou banány nebo pomeranče. Když si třeba Roger Federer dá na tenisovém kurtu banán, je to něco jiného, protože on má mnohem větší výdej energie než my, kteří sedíme u počítače nebo v autě.
Když už chceme sladit, tak bychom měli dát přednost ječmennému sladu, jako je například Sladěnka, kterou běžně zakoupíte ve zdravé výživě. Další variantou je datlový nebo švestkový sirup. Jinak bychom ale ani sladit nemuseli a spíš bychom si měli vybírat jídla, která jsou tzv. přirozeně sladká. Jde například o batáty, kukuřici, jáhly, rýži, pohanku, quinou… To nám zažene i chuť na sladké.
Problematika tradiční čínské medicíny je velmi komplexní. Mohl byste přiblížit, jakým způsobem probíhá diagnostika a jak se léčba liší od klasické medicíny?
Používám čtyři základní metody diagnostiky. Jde o pozorování, dotazování, vyšetření pulsu a vyšetření jazyka. Dotazování je založeno na určitém systému otázek a algoritmu. Při vyšetření pulzu se zkoumá jeho kvalita, jde tedy o trochu jiný přístup, než jsme běžně zvyklí.
Zkoumá se například to, zda je puls povrchový nebo hluboký, resp. zda je puls plný nebo prázdný, což ukazuje, jestli je nemoc z nadbytku nebo nedostatku. Při vyšetření jazyka se zkoumá jeho barva, tvar, povlak. Vše do sebe přitom musí zapadat. Jazyk má skvělou diagnostickou váhu, protože pokud je popraskaný, tak je popraskaný stále, zatímco puls může být chvíli zrychlený apod.
Tradiční čínská medicína má jiný náhled na nemoci, které označuje za syndromy. Jde například o syndrom vlhka nebo horka v játrech a žlučníku, k tomu se vážou určité příznaky, druh pulsu a vzhled jazyka. Čínská medicína pak léčí například horko ve dráze žlučníku, což si můžeme představit jako horkou trubku, ve které teče kalná voda, místo toho, aby trubka byla studená a tekla v ní čistá voda.
Vlhko a horko v játrech a žlučníku má určité příznaky, jako hořko v ústech, zarudlé oči, bolesti v podžebří či v hlavě. Z pohledu západní medicíny se to projevuje vysokým tlakem, žlučníkovými kameny. Čínská medicína neléčí žlučníkové kameny, ale horko v dráze jater a ve žlučníku. Na to jsou určité bylinné směsi a doporučená strava.
Publikováno: 1. 12. 2021
Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.
Více
