Týrání a tělesné tresty
Různí lidé mají různé názory na způsob výchovy dětí a dospívajících. Někteří rodiče svým potomkům dovolí téměř cokoliv, jiní jsou naopak až přehnaně přísní a často sahají k tělesným trestům. Zde však existují určité hranice, které nikdo nesmí překročit.
Týrání dítěte spočívá v tom, že rodiče nebo jiní dospělí (vychovatelé, učitelé) zacházejí s dítětem hrubě a násilně. Za týrání lze považovat i nepřiměřené trestání dítěte. Přitom za dítě se považuje každý, komu ještě nebylo 18 let.
Za týrání lze považovat takové trestání, které je nepřiměřené. Přitom týrání nemusí spočívat jen v bití. Za násilí se dá považovat třeba i to, když je dítě opakovaně zavíráno (třeba do sklepa) nebo mu rodiče opakovaně berou jeho oblíbené věci nebo mu zakazují jeho oblíbené činnosti.
To se samozřejmě netýká takových věcí a činností, které ohrožují život nebo zdraví dítěte (jako například alkohol nebo kouření). V takovém případě jsou rodiče naopak povinni své děti chránit. Rodiče, kteří své děti týrají, se často spoléhají na to, že se nikdo nic nedozví.
„Opovaž se to někomu říct! To by pak bylo ještě horší.“
„Když mě zavřou, tak TY skončíš v dětském domově!“
Vzácné nejsou ani případy, kdy dítě raději týrání vydrží a nikomu nic neřekne, protože má své rodiče rádo, přestože mu ubližují. Pokud na týrání neupozorní někdo jiný (třeba sousedé, učitelé, prarodiče nebo kamarádi dítěte), zůstávají takové případy neřešené.
Pokud si dítě chce o svých problémech s někým promluvit, ale přitom se bojí prozradit své jméno, může se obrátit na některou z linek bezpečí, například:
Linka bezpečí – tel. 116 111 (volání zadarmo)
Linka důvěry Dětského krizového centra – tel. 241 484 149