Domácí kompostování je snadné a má mnoho výhod
Kompostování má na našem území velkou tradici, v podstatě nejstarší v Evropě. Proč se vyplatí vyzkoušet kompostování doma?
První kompostárna s řízenou technologií začala fungovat již v roce 1912. Je to jeden z nejlepších způsobů, jak se zbavit biologického odpadu bez zatížení životního prostředí a získat surovinu, která se dá dobře využít.
Proč pravidelně kompostovat a odděleně shromažďovat biologicky rozložitelný odpad? Důvodů je hned několik. Tím prvním je snížení množství takového odpadu na skládkách.
Když končí jako součást směsného odpadu na skládce, dochází při rozkladu k úniku skládkového plynu, který obsahuje velké množství metanu – skleníkového plynu.
S tím je spojena také ekonomická výhodnost, protože se výrazně sníží množství směsného komunálního odpadu, jehož odstraňování stojí zemi nemalé peníze. Když není vytříděn, může rozložitelný odpad tvořit až 41 % komunálního odpadu.
Další velkou výhodou zakládání kompostu je vznik velmi kvalitní suroviny, která dokáže zlepšit vlastnosti půdy. V naší zemi trpí čím dál větší plocha zemědělské půdy nedostatkem organické hmoty a snižuje se poměr základních živin (fosforu, draslíku).
Tyto živiny se sice do půdy dostávají prostřednictvím minerálních živin, nicméně v půdě se špatně navazují a brzy odtékají s povrchovou vodou.
A ještě existuje jeden důležitý argument, který plyne z evropské směrnice, jež nařizuje snížení množství biologického odpadu na skládkách. V roce 2020 má toto množství dosahovat maximálně 35 %, avšak zatím tento cíl naplněn není.
Co je potřeba ke kompostování doma?
Kompostováním vlastního potravinového odpadu lze získat skvělou výživu pro rostliny. K domácímu kompostování je potřeba jen speciální nádoba, kterou lze koupit nebo pro začátek vyrobit. Na internetu je spoustu návodů, jak na to. Stačí třeba pár kýblů od malování.
Rovněž lze koupit již hotový kompostér. Lze jít cestou aerobního zpracování a pořídit tzv. vermikompostér – velký hit současnosti. Zpracovává organický odpad pomocí žížal, přičemž nejvhodnější jsou kalifornské.
Pokud se člověk správně stará, nic nikde nezapáchá ani neláká hmyz. Je možné odebírat menší množství kompostu i hnojiva průběžně a nečekat na naplnění celé nádoby.
Další variantou jsou kompostéry na principu japonské bakterie Bokashi. V tomto případě jde o fermentovaný substrát, který je složen z pšeničných otrub, špaldových plev, třtinové melasy, vápence s korálovými řasami, vody a mikroorganismů.
Nádoba se naplní odpadem, přidají se bakterie Bokashi a celé se to vzduchotěsně uzavře. V nádobě nesmí zůstat vzduch. Šťáva, která vzniká, je vhodná jako hnojivo, ale rozředěná, jinak je příliš silná a mohla by rostlinám uškodit.
Další možnost představují automatické kompostéry, které pohání elektřina. Kompost zpracovávají postupným mícháním, provzdušňováním a zahříváním asi dva týdny. Tato varianta je sice finančně nejnákladnější, zato nejméně pracná.
A jak s kompostováním začít? Pro začátek stačí vyrobit jednoduchý kompostér a teprve po nějaké době investovat do hotového designového, který lépe zapadne do interiéru.
Kalifornské žížaly jsou k sehnání snadno, jsou různá sdružení, kde lidé nabízí přebytek žížal zdarma nebo za menší poplatek.
Na internetových mapách lze najít také komunitní kompostéry, které by mohly být alternativou v případě, že člověk nechce vlastní kompost doma.
Publikováno: 21. 9. 2020
Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.
Více
